Jan Fingerland: Francouzští Židé mezi Skyllou a Charybdou

Francouzské volby mají tři možné výsledky. Vítězství krajní levice, vítězství krajní pravice, nebo chaos. Všechny tři varianty jsou pro půlmilionovou židovskou komunitu, největší v Evropě, velmi neblahé.

Zatímco politický střed se smrskl, oba okraje politického spektra se mohou těšit na zisk desítek procent hlasů a přiměřený vliv. Krajní levice i pravice mají přitom ve Francii dlouhou a neslavnou historii antisemitismu.

Macecha Francie

Současně vítězství jednoho z okrajů může vést k protestům, násilí a nestabilitě – což je pro menšiny vždy špatná zpráva. Respondent v jedné reportáži z předvolební Francie to přirovnal k volbě mezi morem a cholerou. Nebo bychom mohli mluvit o Skylle a Charybdě, dvou obludách, které podle starých řeckých bájí číhaly na obou stranách Messinské úžiny.

Čtěte také

Klára Notaro: Pronásledování Židů ve Francii

Francouzští Židé už mnoho let pozorují nárůst protižidovské nenávisti na levici, jež byla kdysi naopak přední bojovnicí proti antisemitismu. To se změnilo a po 7. říjnu loňského roku se atmosféra pro francouzské Židy stala nesnesitelnou. Pod hlavičkou kritiky Izraele se z tohoto státu, ale i z francouzských Židů stalo přední téma voleb. Počet antisemitských útoků, už předtím vysoký, vzrostl na desetinásobek.

Nejčastěji se se mluví o osobně Jean-Luc Mélenchona, vůdce krajně levicové strany Nepoddajná Francie. Tento politik je podle mnoha francouzských Židů hlavním hybatelem protižidovského štvaní, i když si dává pozor na to, aby mluvil v kódech. Jeho obecenstvo, z velké části vyznavači krajní levice a mladí muslimové, mu ale rozumějí.

Na levici vznikl velký blok zvaný Nová lidová fronta, motivovaný prý snahou zastavit nástup krajní pravice. Předseda jedné ze stran sociálnědemokratického zaměření Raphaël Glucksmann, syn známého židovského filosofa André Glucksmanna, si kladl jako podmínku vzniku této koalice společné prohlášení. To mělo mimo jiné slíbit pokračování podpory Ukrajiny, ale také odsoudit antisemitismus a činy Hamásu. Skeptici dodávají, že Mélenchon tím jen získal fíkový list.

Nebezpečná přítelkyně

Čtěte také

Petr Janyška: Francouzská krajní pravice je na krok od získání moci

Na opačné straně spektra je zmíněné Národní sdružení, jež je nástupcem xenofobní Národní fronty Jean-Marie Le Pena, mimo jiné otevřeného antisemity. Jeho dcera a dědička Marine Le Penová se od tohoto dědictví snaží odříznout.

Pod heslem „dediabolizace“ nechala vyloučit řadu autorů problematických výroků. A také se – na rozdíl od mnoha jiných politiků – zúčastnila velkého pochodu proti antisemitismu a podpořila právo Izraele na boj s Hamásem.

Velká část Židů nadále odmítá myšlenku, že by krajní pravici volila. Jenže se objevilo několik významných židovských osobností, které o hlasování pro Le Penovou veřejně uvažovaly jakožto o posledním prostředku záchrany před levicově-islamistickým radikalismem.

Podle pochybovačů Le Penová není upřímná, prostě jen zjistila, že antisemitismus už není pro její stranu výhodný. Obrana Židů nebo i podpora Izraele jsou pro ni prý jen způsobem, jak se symbolicky očistit.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Jak prohlásil předseda zastřešující organizace židovských organizací ve Francii, Židé, kteří budou volit jednu z obou krajností, zradí hodnoty republiky. Židé ve Francii tedy budou muset nějak proplout mezi Skyllou a Charybdou.

Řečtí mořeplavci kdysi zjistili, že je to možné, ale je třeba plout blíž k jedné z nich. Jenže která to je tentokrát?

Autor je komentátor Českého rozhlasu