Jan Fingerland: Fiala v Evropě, a také v Jeruzalémě
Česko je v posledních letech na mezinárodní scéně celkem vidět, dokonce se dá říci, že boxuje ve vyšší váhové kategorii, než by odpovídalo jeho velikosti. Naposledy to bylo vidět v souvislosti s vpádem Hamásu do Izraele.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dorazil do Izraele už 10. října, v době, kdy se po jižním Izraeli ještě pohybovali teroristé z Hamásu. Premiér Fiala se tamtéž objevil teď ve středu. Trochu to připomíná první týdny po začátku ruské agrese na Ukrajině – Petr Fiala byl spolu s kolegy z Polska a Slovinska mezi prvními zahraničními politiky, kteří do Kyjeva dorazili.
Čtěte také
Česko tím pokračovalo v již Václavem Havlem nastavené politice úzkého sepětí Česka s Izraelem, oba politici se na tuto tradici odvolávali, a z izraelského hlediska byla symbolická váha takové cesty vyšší než jakákoli materiální pomoc, kterou bychom mohli poskytnout.
I tentokrát cestoval Fiala v doprovodu zahraničního kolegy, totiž rakouského lidoveckého kancléře Karla Nehammera, Rakousko se už za jeho předchůdce Sebastiana Kurze zařadilo do bloku, který má větší porozumění pro izraelské bezpečnostní zájmy než některé jiné vlády.
Evropa se hledá
Současně zřetelně kulhá společná zahraniční politika skupiny V4, což souvisí s tím, že v Maďarsku a nyní na Slovensku měli na řadu věcí, například v otázce Ukrajiny odlišné názory. Česko se tedy ocitá v různých „ad hoc mikrokoalicích“ podle toho, o kterou causu zrovna jde.
Čtěte také
Evropa se během krátké doby ocitla v situaci, kdy musí nějak řešit hned několik krizí, nejen Izrael a Ukrajinu, ale také neklid v souvislosti s Náhorním Karabachem, případně mezi Srbskem a Kosovem. Unii hrozí, že její diplomatický um i jiné zdroje budou brzy přetíženy příliš velkým množstvím úloh, navíc vzniká napětí mezi různými hráči, totiž velkými státy, jako je Francie a Německo, a jednotlivými unijními představiteli.
To se projevilo například v otázce Izraele a Gazy, na rozdílných názorech předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která odjela otřesený Izrael osobně podpořit, anebo naopak k Jeruzalému kritičtějšího vysokého představitele Unie pro zahraniční věci Josepa Borrella.
Už počátkem týdne se příliš neshodla rada unijních ministrů zahraničních věcí na dalším postupu, a tento rozpor se přenesl i na čtvrteční a páteční summit EU. Předmětem debat bylo vyvážení dvou věcí, totiž podpoře Izraele v boji proti Hamásu, a současně volání po příměří či humanitární pauze. Státy, jako Česko nebo Německo zdůrazňovali to první, Španělsko zas to druhé.
Čekání na koalici
Čtěte také
Jednotlivé státy zohledňují nejen své historické zkušenosti, ale také obavu z nepokojů domácích menšin nebo zesílené imigrace v případě, že by se Blízký východ dále destabilizoval. Ursula von der Leyenová mimo jiné nedávno jednala s představiteli Egypta, kterým slíbila finanční podporu za spolupráci při brzdění pohybu lidí na severozápad.
Krátce před Fialou byl v Izraeli francouzský prezident Emmanuel Macron, který navštívil jak Benjamina Netanjahua, tak i palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse. Podle staré pařížské tradice každému řekl to, co chtěl slyšet, a také hovořil o jakési mezinárodní koalici pro boj s Hamásem, podobné té, která se postavila Islámskému státu.
Macron neuvedl žádné podrobnosti a zřejmě plán s nikým z kolegů nekonzultoval, byla to tedy tak trochu sólová akce určená na efekt. Avšak přece jen nám tím připomněl, že trvalejší poválečné řešení palestinského údělu je věc nad možnosti jakéhokoli jednotlivého státu, včetně sladké Francie. Bude se na něm podílet Unie, USA i arabské státy. Pro Česko bude tedy novou výzvou, zda se dokáže nejen projevit odvážnými gesty, ale také se nějak zúčastnit takové kolektivní a zcela praktické akce.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
