Jan Fingerland: Farage je zpátky, konzervativci znervózněli
Podle jednoho průzkumu by britská Reform UK Party mohla ve volbách dostat víc hlasů než dosud vládnoucí konzervativci. To se pravděpodobně nestane, ale je pravděpodobné, že zmíněná ministrana zpečetí konec pobytu konzervativců u moci.
Už 4. července se budou konat volby, které překvapivě brzy vyhlásil premiér Rishi Sunak. Podle většiny názorů míří dlouho vládnoucí Toryové k prohře. Jsou u moci už mnoho let, moc se jim nedaří řešit tamní problémy, ale zapsali se do učebnic mnoha chaotickými rozhodnutími.
Čtěte také
Jenže jejich prohra možná bude drtivější, než by za jiných okolností mohla být. Do hry se vrátil jejich starý nepřítel, totiž bývalý konzervativec a poté Nemesis Konzervativní strany Nigel Farage. Ten už v roce 1992 vystoupil ze strany na protest proti britskému podpisu pod Maastrichtskou smlouvou, jež slibovala sbližování evropských států. Od té doby vedl politiku za opuštění Evropské unie, a také vlastně proti původní vlastní straně.
Kopance zprava
Pod jeho vlivem konzervativci roku 2016 vypsali referendum o brexitu. To, jak známo, dopadlo těsným vítězstvím zastánců odchodu, a léty, kdy se konzervativní vlády snažily nějak se vyrovnat s důsledky tohoto rozhodnutí, často dost zmateně. Farage poté opustil politiku i své dlouholeté křeslo v Evropském parlamentu – a profiloval se jako televizní osobnost.
Čtěte také
Teď je tu ovšem zase, a i když varuje před prý nebezpečnými důsledky případné labouristické vlády, ve skutečnosti už zase okopává konzervativce zprava. Nyní v čele strany Reform UK chce do parlamentu, ale protože s labouristy nesdílí příliš mnoho potenciálních voličů, v praxi to znamená, že sebere hlasy konzervativcům.
To v případě britského jednokolového většinového systému znamená, že se rozdělí hlasy pro tuto část politického spektra a usnadní volbu labouristy nebo příslušníka některé z jiných stran.
Sama reformní strana ale pravděpodobně příliš mnoho vlastních poslanců nezíská, ale třeba tentokrát do křesla ve Westminsteru vynese alespoň samotného Farage. On sám totiž paradoxně sice léta zasedal v Bruselu za evropský plat, ale zatím nevyšel ani jediný z jeho sedmi pokusů stát se britským poslancem. Tentokrát by zažil velkou satisfakci.
Program jako komentář
Jedním z motivů nynějších voleb je imigrace, která se stala důležitým námětem i pro Farage a jeho stranu. Na ostrovy každoročně dorazí statisíce lidí. Reform UK proto chce znemožnit nelegální imigraci nuceným odvážením migrantů zpět do Francie, ale také omezit legální příchod cizinců daňovým zatížením těch firem, které je zaměstnají. Pravda je, že stálý přísun lidí snižuje v Británii mzdy a zatěžuje dlouhodobě podfinancované systémy, jako je doprava a zdravotnictví.
Čtěte také
Farage samozřejmě slibuje nižší daně. Zaměstnanci by prý neplatili daně z příjmu z prvních 20 tisíc liber oproti současným dvanácti a půl. Byla by zavedena daňová úleva pro ty, kdo by si zaplatili soukromé zdravotní pojištění místo veřejného zdravotního systému NHS, který neproslul pružností a kvalitou.
Protějškem nižších daní by byly nižší výdaje, třeba osekání pěti procent nákladů na byrokracii, což není nerealistické, zrušení plánů na uhlíkovou neutralitu nebo nákladného plánu na vysokorychlostní železnici mezi Londýnem a Birminghamem. Slibuje také věnovat více peněz na obranu, ale i bezpečnost v britských ulicích – to ovšem slibují všichni.
Je samozřejmě otázka, jak moc bude voliče strany Reform UK program zajímat – mnozí z nich prostě chtějí protestovat proti současné situaci, nebo chtějí potrestat konzervativce. Zdá se, že se jim to podaří, protože podle současných předpovědí zaznamenají Toryové nejhorší výsledek za sto let, nebo možná od začátku světa.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
