Jan Fingerland: Erdogan, nejmodernější prezident Evropy

7. květen 2019

Turecká vládní strana AKP neumí prohrávat, postěžoval si Ekrem Imamoglu, vítěz nyní zrušených místních voleb v Istanbulu.

V březnových volbách poprvé po dlouhé době uspěl někdo jiný než AKP prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Konkrétně v Istanbulu dostala Lidová republikánská strana CHP nejvíce hlasů a její představitel Ekrem Imamoglu se v dubnu stal starostou města.

Turecký prezident Erdogan vyhrál i prohrál místní volby. Opozice dostala šanci na návrat k moci

Ekrem Imamoglu, kandidát republikánů (CHP) na starostu Istanbulu

Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana sice celkově vyhrála komunální volby, ale ztratila ve dvou největších městech Ankaře a Istanbulu, kde hlásí zisky sekulární opozice.

Prezidentská a již dlouho dominantní strana AKP výsledky voleb napadla a volební komise skutečně našla formální pochybení, kvůli kterým se bude v červnu hlasovat znovu – a Imamoglu do té doby ztratil svůj mandát. V zemi, kde AKP a její spojenci ovládli skoro všechny instituce, toto rozhodnutí samozřejmě nikoho nepřekvapilo. Prezident Erdogan navíc hovořil o tom, že za volebními machinacemi stály – citujeme – temné síly, ekonomičtí sabotéři a takzvaní elitáři.

Riziko demokracie

Ze strany prezidenta Erdogana je zrušení výsledku voleb riskantní taktika. Proti tomuto postupu už vyšli do ulic protestovat mnozí istanbulští občané. Navzdory atmosféře zastrašování se kriticky ozvaly i některé organizace, například podnikatelský svaz. Také turecká lira, dlouhodobě slábnoucí, opět spadla o něco níže, což dále zesiluje tlak na vládu a prezidenta.

Málokomu může samozřejmě ujít i ironie současné situace – dokud AKP vyhrávala, měla podle Erdogana nejdůvěryhodnější volební systém na světě. Jak je možné, že po 16 letech u moci mohl prezident a jeho strana dopustit, aby volební proces narušily temné síly?

Thomas Kulidakis: Turecký volič Erdoganovi dal, Erdoganovi vzal

Volby v Turecku

Komunální volby v Turecku byly referendum o politice prezidenta Erdogana a jeho vládní strany AKP.

Je zřejmé, že Erdoganovi i opozici jde o hodně. Opozice uspěla v Ankaře i Istanbulu, obou předních městech Turecka, což má symbolicky i psychologicky velký dopad. Sám Erdogan kdysi začal svou cestu k moci jako starosta Istanbulu. Istanbul je navíc gigantické a velmi bohaté město, přes jehož účty protéká podstatná část veřejně investovaných peněz. Panuje podezření, že strana AKP i přímo Erdoganova rodina z těchto toků hodně těžila.

Někteří opoziční předáci v Turecku teď prezidenta Erdogana otevřeně obviňují z diktátorství. Na jeho vládním stylu je ovšem pozoruhodné to, jak moc usiluje o demokratickou legitimitu své pozice. Zdání demokratičnosti je pro něj zřejmě i osobně důležité.

Lid to chce

I v případě posledního kontroverzního kroku prezident hovoří o nutnosti uchránit „přání lidu“. To zní velmi moderně a evropsky, skoro jako citát z Jeana Jacquesa Rousseaua, který chápal demokracii jako projev svrchované vůle lidu, která je víc než jen obvyklou demokratickou většinou. A vede, jak se později v evropských dějinách vícekrát ukázalo, ke splynutí vůle lidu se silným vůdcem, který přání veřejnosti ztělesňoval lépe než různé neosobní instituce a procedury.

Jan Fingerland

Tento proces v minulosti v Evropě opakovaně proběhl se souhlasem veřejnosti, a totéž se děje i v Turecku. Když lidé volili AKP, v prezidentských volbách Erdogana a v referendu schválili zásadní změny ústavy, naprosto přesně věděli, co dělají – odvolávali demokracii svou demokratickou vůli. Podobné tendence se vyskytují i v zemích na západ od Turecka. Turecká republika není nemoderní země, která by zaostávala za ostatními. V řadě ohledů je naopak o fázi napřed.

Zmíněný opoziční politik Ekrem Imamoglu si postěžoval, že AKP a Erdogan neumějí prohrávat. Spíše by se mělo říci, že hlavně umějí vyhrávat, ale hrají trochu jinou hru.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.