Jan Fingerland: Demokraté na Trumpa nemíří brokovnicí, ale odstřelovací puškou

11. prosinec 2019

Už je to tady. Američtí demokraté představili podobu ústavní žaloby na prezidenta Trumpa a zodpověděli tím řadu otázek.

Čtěte také

Dosud otázka stála, zda se demokraté ve Sněmovně reprezentantů k impeachmentu odhodlají, protože nebylo jasné, jestli mají na prezidenta dost střeliva a situaci nevyhodnotí tak, že se jim podávat ústavní žalobu politicky nevyplatí.

Od několik dní starého prohlášení Nancy Pelosiové, vůdkyně demokratů ve Sněmovně, už byla věc jasná. Ale nebylo zřejmé, z čeho budou Trumpa vinit a jaká bude jejich taktika.

Snipeři v Kapitolu

Teď už známe odpovědi i na tyto otázky.

Čtěte také

Demokraté mohli zvolit střelbu „brokovnicí“, přijít s velkým množstvím různých obvinění, která se za poslední léta kolem Trumpových rozhodnutí nastřádala a doufat, že se alespoň částečně trefí. Zvolili druhou možnost, kterou lze přirovnat k odstřelovací pušce.

Vybrali si nejsilnější kauzu, totiž Trumpovu poměrně dobře zdokumentovanou snahu přimět ukrajinského prezidenta k tomu, aby se podílel na pošpinění Trumpova politického soupeře, a k tomu už jen dodali s tím související podkauzu, totiž pokus zabránit vyšetření této ukrajinské stopy.

Jak jsme v tomto pořadu již vícekrát konstatovali, impeachment prezidenta je věcí politických, nikoli justičních orgánů. O jeho uvalení rozhoduje Sněmovna reprezentantů a o jeho naplnění Senát.

Čtěte také

A navíc se celá věc stala naprosto stranickou záležitostí, ve které kongresmani a kongresmanky nehlasují podle předložených zjištění, ale na základě své politické příslušnosti. Toto stranictví bude růst s každým dnem, kterým se blíží prezidentské volby.

Sesazení prezidenta, které se nenaplní, protože v Senátu mají většinu republikáni, je vlastně jen jedním z případů jakési války amerických politiků proti institucím vlastního státu. Nejde jen o demokraty, kteří vytáhli do boje proti prezidentovi, ať už jsou jejich argumenty podložené nebo ne, ale ještě více to platí pro Bílý dům.

Nikdo nic neví

Trump se postupně dostal do konfliktu s řadou amerických úřadů a jejich představitelů, včetně těch, které sám jmenoval nebo navrhl. Známé jsou jeho spory s americkou armádou a různými jejími složkami, ale i s představiteli ministerstva spravedlnosti nebo Federálního úřadu pro vyšetřování FBI.

Čtěte také

Naposledy to byly prezidentovy tweety, kterými napadl předsedu FBI Christophera Wraye za to, jak přistupuje k pochybením během vyšetřování vlivu Ruska na minulé americké prezidentské volby.

Generální inspektor ministerstva spravedlnosti Michael Horowitz v závěrečné zprávě konstatoval, že FBI se sice dopustila chyb, ale odmítl, že by vyšetřování Trumpovy kampaně bylo politicky motivované. Prezident Trump se ovšem domnívá, že toto vyšetřování bylo vedeno snahou ho poškodit a prospět jeho soupeřce Hillary Clintonové.

Aby těch paradoxů nebylo málo, demokraté, kteří by prezidenta rádi sesadili, mu současně připsali velký politický bod k dobru, když přivítali novou podobu severoamerické dohody o volném obchodu – a jde vlastně o naplnění Trumpova předvolebního slibu, že znovu vyjedná podmínky obchodní výměny mezi USA, Kanadou a Mexikem tak, aby byly pro Ameriku výhodnější.

Jan Fingerland

Například zmíněná Nancy Pelosiová uvedla, že upravená dohoda je mnohem lepší než původní Trumpův návrh z loňského roku, protože zahrnuje přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Můžeme to chápat tak, že sklenice piva Duff je napůl prázdná a americká politika je v chaosu. Anebo je sklenice Homerova oblíbeného nápoje napůl plná a demokraté jsou ochotni v otázkách národních zájmů odhlédnout od dennodenních šarvátek.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio