Jan Fingerland: Bulharská pochodeň číslo sedm
Symbolickým začátkem arabského jara bylo sebeupálení mladíka na jihu Tuniska. Mohamed Buazízí neměl práci a cítil se ponížený, východisko našel v drastické oběti. Teprve budoucnost ukáže, zda si dějiny budou pamatovat jméno a osud Bulharky, která v pondělí zvolila stejnou smrt.
Žena, která se snad jmenovala Lidia Petrova, měla údajně psychické problémy. Její čin však je mnoha Bulharům srozumitelný. Vždyť je sedmým člověkem, který se pokusil upálit na protest proti ekonomickým podmínkám současného Bulharska. Její předchůdci byli psychicky zdraví, ale zoufalí lidé.
Sebevražda se také neodehrála jen tak někde, ale před sídlem bulharského prezidenta Rosena Plevnelieva, kde se právě jednalo o sestavení vlády. Tu se zatím nedaří vytvořit, protože vítězná strana Občané za evropský rozvoj Bulharska Bojka Borisova nezískala dostatečný počet hlasů.
Loňské nepokoje, při kterých došlo k vlně sebeupalování, ukončily existenci předchozí Borisovovy vlády. Byly vyvolány nespokojeností se stavem tamní ekonomiky a aktuálně také zvyšujícími se cenami elektřiny. Po volbách ze začátku října, v nichž opět zvítězila strana Občané za evropský rozvoj Bulharska, se Borisov dostal ke slovu.
Skutečnost, že jeho stranu volilo téměř 33 procent voličů, o 2 procenta více, než v předchozích volbách, ukazuje, že jeho cestu bulharská společnost nezavrhla. Za jeho předchozí éry se podařilo uskutečnit některé velké projekty, jako je silnice spojující hlavní město s černomořským pobřežím nebo nová linka metra v Sofii.
Část bulharské veřejnosti ovšem pociťuje, že tamní ekonomika se téměř nehýbe z místa. Po propadu před rokem 2011, který obnášel negativní růst až mínus 6 procent ročně, se v posledních letech může Bulharsko vykázat růstem v desetinách procenta.
Chudoba se stala v některých oblastech chronickým problémem a v zemi neprobíhá modernizace tamních kapacit. Není tedy divu, že Bulharsko je nejchudší zemí v Evropské unii.
Bulharsko však neméně trápí korupce, která je jednou z příčin současného stavu. Konkrétně ovšem právě Borisov si už v dobách svého působení na ministerstvu vnitra a na postu policejního ředitele pěstoval image člověka, který dokáže bojovat s organizovaným zločinem.
Pád předchozí vlády způsobila ještě jedna kontroverze, a to otázka výstavby plynovodu South Stream, který přivádí ruský plyn přes Černé moře a Balkán do Itálie a Rakouska, přičemž obchází Ukrajinu.
Některé prvky tohoto projektu však odporují unijním pravidlům. Projekt z velké části vlastní ruská firma Gazprom, která ho zároveň bude provozovat a dodávat do něj plyn.
Bulharsko bylo do Evropské unie přijato navzdory své chudobě, nedostatečnému rozvoji a zkorumpovanosti právě proto, aby se podařilo ho udržet na evropské cestě. Shodou okolností v tentýž den, kdy se v Sofii upálila Lidia Petrova, schválil maďarský parlament zákon, který unijní pravidla pro stavbu plynovodu obchází. Podle kritiků jde navíc zákon na ruku maďarsko-ruské firmě, která nemá všechna potřebná povolení.
V každém případě vyhovuje ruským zájmům na rychlém dokončení South Streamu, který tak definitivně vyřadí konkurenční projekt Nabucco. Jak je vidět, ani přijetí do Evropské unie neznamená, že se členské státy budou řídit pravidly Unie – o podobný krok se pokusila vláda Plamena Orešarského, jež vloni vystřídala Borisovův kabinet, aby mu teď na podzim znovu udělala místo.
Pozastavení prací na plynovodu v Bulharsku letos v létě ovšem vedlo k ohrožení dvou velkých bank nervózními vkladateli a dalšímu prohloubení nejistoty.
Bulharsko zatím čeká na svou vládu, kterou se nedaří v rozdrobeném parlamentu sestavit. Pravděpodobný příští premiér Borisov se bude muset poprat i s touto situací. Jeho vidění světa se s perspektivou Lidie Petrovy, která se v pondělí upálila před budovou, kde právě jednal, jen těžko potká.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.