Jan Fingerland: Ben Gvir vystoupil na Horu
Skutečnost, že se nějaký politik někde pomodlil, obvykle nebývá předmětem mezinárodní pozornosti. Výjimkou jsou případy, kdy se jedná o symbolicky zvláště důležité místo, nebo zvláště vyhraněného politika. Třeba modlitba izraelského ministra Itamara ben Gvira na jeruzalémské Chrámové hoře.
Itamar ben Gvir dorazil na Chrámovou horu v neděli, 9. avu podle židovského kalendáře, tedy svátku, kdy si Židé připomínají zničení obou tamních chrámů a další národní katastrofy. Osobnost kontroverzního ministra, politicky a nábožensky citlivé místo a také načasování dávají dohromady velmi výbušnou směs.
Čtěte také
Chrámová hora je místo, kde stálo už mnoho svatyní, židovských, pohanských, křesťanských i muslimských. Momentálně je tam mešita Al Aksá a další islámské objekty. Podle nepsané dohody ponechal Izrael po dobytí východní části Jeruzaléma správu Chrámové hory v rukou muslimů, ale o bezpečnost se stará izraelská policie a takzvaná pohraniční policie.
Modlitby s omezením
Podle pravidel se Chrámová hora, nebo posvátný okrsek, jak říkají muslimové, pětkrát denně v době muslimských modliteb pro všechny kromě muslimů uzavře. A také se nikdo kromě nich nesmí na Chrámové hoře modlit.
Z oblasti, vlastně obrovského prostranství uvnitř hradeb Starého města, se stal předmět velkého napětí. Obě strany testují hranice statu quo. Pro muslimské radikály i palestinské nacionalisty je snadné vyvolat nepokoje varováním před hrozbou mešitě Al Aksá, ostatně i útok Hamásu ze 7. října se jmenoval potopa Al Aksá, tento kód byl všem srozumitelný.
Čtěte také
Izraelci nadále vynucují muslimský monopol na Chrámové hoře, ale v poslední době zas stále více židovských věřících vystupuje v povolených hodinách do okrsku, a stále častěji se tam nenápadně modlí – pro policii je těžké odhadnout, zda šeptání či čtení z mobilu je nebo není modlitba.
To je část kontextu, v němž ben Gvir v neděli na Chrámovou horu dorazil. On sám tam byl už několikrát, i v posledních dvou letech v úloze ministra. A to ministra národní bezpečnosti, což znamená, že policisté, kteří jsou za provoz okrsku zodpovědní, jsou vlastně také jeho podřízení.
Tentokrát se ben Gvir již nahlas modlil, a to vědomě za přítomnosti kamer, aby o tom každý věděl. Vybral si pro tento okamžik nejen 9. av, ale i jiné časové souvislosti. Ben Gvir totiž vysílal vědomý vzkaz.
Vzkazy pro každého
Jedním z adresátů byl paradoxně premiér Benjamin Netanjahu. Ten možná nyní uvažuje, že už přistoupí na nějakou formu příměří s Hamásem. Jenže ben Gvir, jeho vlastní ministr, s tím nesouhlasí, a pokouší se takový krok znemožnit. Premiér, který ben Gvirovu stranu potřebuje do koalice, zatím reagoval jen ujištěním, že zákaz modliteb je nadále platný.
Jiným adresátem jsou muslimové, zejména palestinští. Itamar ben Gvir není standardní populista, je provokatér, který chce vědomě vyvolávat chaos a konflikt, izraelští novináři ho přirovnávají k pyromanovi.
Adresátem jsou nepochybně i jeho vlastní voliči. Chce jim ukázat, že má nadále navrch, což je důležité, protože volební průzkumy zejména pro jeho bezprostřední partnery ve volební koalici Náboženský sionismus vypadají špatně, a možná by se ani nedostali do parlamentu.
Zatím je klid, jen ben Gvir posunul hranici možného o kus dál. Paradoxní je, že mezi odpůrce židovských modliteb na Chrámové hoře patří i ultraortodoxní Židé a také vrchní izraelští rabíni. Podle nich jde o rouhání v nejsvětějším místě judaismu, protože dnes už není jasné, kde přesně byla do doby před dvěma tisíci lety nejsvatější část areálu.
Chrámová hora je prostě komplikovaný příběh, ale také sud prachu, jaký v Evropě asi nemá obdobu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
