Jan Fingerland: Anglosaští váleční štváči… měli pravdu
Horké války obvykle předchází propagandistická ofenziva a zatemnění pojmů. K těm aktuálním patří rozlišování na „rozumné“ evropské velmoci a „štvavé“ Anglosasy, kteří chtějí Rusko donutit k válce. Nejdříve se toto dělení objevilo v ruských textech, ale pak ho přijala část autorů v Evropě a šířila ve jménu zachování míru. Potíž je, že anglosaští štváči nakonec měli pravdu.
Celá teze působí dojmem klasického meme, který se někdo, asi někdo z Petrohradu, pokusil úspěšně zasít do hlav na nepřátelskou linii a způsobit tam zmatek, rozkol a dezorientaci. V případě západních států je možné se spolehnout na to, že se vždy najdou lidé, kteří pak tuto práci skvěle odvedou, třeba zdarma.
Hot a čehý
Současně je ale pravda, že dělení Západu na konstruktivní a agresivní oponenty Ruska má jakýsi odraz v realitě. Na jedné straně tu byla ostrá rétorika Spojených států a Velké Británie.
Čtěte také
USA plnily úlohu garanta evropské bezpečnosti, ať už za Donalda Trumpa i Baracka Obamy vyzývaly Evropany, aby převzali větší část odpovědnosti za svou obranu na sebe. V tomto případě Joe Biden, pokud nechtěl ztratit tvář, musel do značné míry vytvářet dojem, že Amerika vede západní tábor.
Další anglosaská země, Velká Británie, stála po americkém boku. Jistě i premiér Boris Johnson měl své vlastí důvody, počínaje potřebou hledat pro svou zemi novou zahraničněpolitickou identitu po brexitu, sám také potřeboval odvést pozornost od svých domácích potíží. Hraje proto roli jakéhosi novodobého Winstona Churchilla, přinejmenším volbou slov.
Jenže, jak se ukázalo, „hysterie“, jak to nazývala ruská vládní mluvčí Marija Zacharovová, byla oprávněná. Tvrzení, že ruská vláda se už k válce rozhodla, nebylo válečné štvaní, ale kvalitní zpravodajské informace, jejichž zveřejnění mělo být pokusem předejít tomu, co Vladimir Putin cudně nazval „vojensko-technické prostředky“.
Čtěte také
Smírnou komunikaci s Ruskem za Evropskou unii zastávali dosud dva státníci. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Francie v současné době předsedá Evropské unii a sám Macron má zájem krátce před francouzskými volbami představit se doma veřejnosti jako státník mezinárodního významu. Po odchodu Británie z Evropské unie je Francie jedinou zemí s jadernými zbraněmi a také s nejlepší armádou.
Evropskou komunikaci s Putinovým Ruskem zastávala do nedávné doby zkušená kancléřka Angela Merkelová. I její politika byla založena na premise, že Německo může být obchodním státem a reálnou politiku nechá jiným, třeba právě přísným Anglosasům.
Čtěte také
Místo Merkelové sedí v čele vlády Scholz, jehož zkušenosti jsou menší, a o to větší zájem má na tom, aby Německo neztratilo šanci na otevření plynovodu Nord Stream 2. Jeho hrozby, že plynovod v případě invaze neotevře, bere málokdo vážně.
Ironií osudu se právě naplnilo štvavé „anglosaské“ varování, že Nord Stream 2 povzbudí ruský expanzionismus a ohrozí evropskou stabilitu.
Občánku, co teď
Rusko sice v krizi posledních týdnů narazilo na mnohem jednotnější Západ, než možná Putin čekal, ale přece jen se ukázalo, že nebyl dost jednotný.
Čtěte také
V dalším kole se bude jednat o to, jaké sankce a jak jednotné Západ na Rusko uvalí. Například komplikace pro placení v dolarech se mnohem více – a negativně – projeví na německých obchodech než na těch amerických.
Celá věc má ještě jednu rovinu. V některých západních médiích se teze o rozdílu mezi masožravými Anglosasy a býložravými kontinentálními mocnostmi objevovala v poslední době častěji než dříve. Některým publicistům se takové dělení asi zalíbilo jako duchaplné nebo rádoby kritické, kdo ví, ale je to selhání.
Do pondělní půlnoci bylo možné dělení na hodné a zlé Zápaďany brát jako způsob, jak pomocí hry na hodného a zlého policajta umožnit dohodu mezi Západem a Ruskem. To teď padlo. Možná se ale stejně objeví tvrzení, že hysteričtí váleční štváči Rusko obsadit další část území sousedního státu „donutili“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
