Jan Amos na prahu vichřice

8 fotografií

Poslední správce místního sboru přišel do Fulneku ležícího na pomezí Moravy a Slezska v roce 1618.

Do Fulneku vkročil jako ženatý muž, který kromě vyučování ve zdejší bratrské škole, pravidelné pastorační péče, literární činnosti a soustavné korespondence s okolním světem s obavami sledoval události velkých dějin.

Jízdárna Pražského hradu: obraz zachycující Jana Amose Komenského (výřez)|foto:Marie Rusínová, Czech News Center / CNC / Profimedia

Fulnecká expozice nazvaná Na prahu vichřice se podle jejího správce Petra Chlebce snaží přiblížit toto šťastné a plodné období Komenského života.

Jak uvádí spoluautor expozice historik Zdeněk Orlita z Muzea Novojičínska, moravský Fulnek byl pro Jana Amose jedním z posledních klidných zastavení před dlouhou evropskou poutí, během které se stal jednou z nejvýraznějších intelektuálních osobností raně barokního světa.

Byla to právě zdejší bratrská obec, která se stala v předvečer vypuknutí třicetileté války svědkem jeho pedagogických, literárních a filosofických příprav.

Ve Fulneku napsal Komenský dnes ztracená latinská pojednání O starožitnostech Moravy, a O rodu pánů ze Žerotína. Odsud nechal v Olomouci vytisknout svou práci Listové do nebe a pravděpodobně zde sepsal Retuňk proti Antikristovi a svodům jeho.

Jan Amos Komenský|foto:Profimedia

Ještě před svým nuceným odchodem zahájil ve Fulneku přípravu na svém velkém opusu Didactica magna.

Na Fulneku však biskup Jednoty bratrské zanechal také stopu, která nesla plody i po letech od jeho odchodu do exilu.

Víc se dozvíte v našem pořadu s hostem a správcem evangelického kostela v Suchdole nad Odrou Danielem Říčanem.