Jakých bylo 30 porevolučních let? Odpověď dává kniha 100 studentských (r)evolucí

02764300.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02764300.jpeg

Orální historie dává možnost se vracet zpětně už zachyceným událostem. Přesně to udělal Ústav pro soudobé dějiny, když v roce 1999 v rámci projektu 100 studentských revolucí oslovil stovku vysokoškoláků z listopadu 1989. Těm položil tehdy otázky a stejně učinil i po dalších 20 letech. Výsledkem je projekt 100 studentských (r)evolucí.

„Chtěli jsme se dovědět, jak bývalý studenti reflektují uplynulou dobu sami po 30 letech od revoluce a 20 letech od vydání první knížky,“ vysvětluje host Studia Leonardo ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk.

Tedy do jaké míry se ztotožňují s tehdejšími ideály, jak se proměnily jejich životní osudy, profese, rodinný život a tak dále. „U první knížky to bylo jinak, to suplovalo i písemný pramen, který chyběl a studenti popisovali stávku, proč přišli na Národní třídu a jak se vše organizovalo dál.“

Nečekal jsem, že bude tak vysoká, 90% úspěšnost. Bohužel dva z bývalých studentů byli po smrti, tři jsou v cizině, dva nechtěli a tří jsme se prostě nedopátrali.
Miroslav Vaněk

„Rozhovory po dvaceti letech probíhaly odlišně. Udělali jsem první kolo rozhovorů... Z těch vzniklo osm pilířů, na které jsme pak dále ptali... Ale nečekali jsme, že vytvoříme další časosběrnost, protože mezi prvním a druhým rozhovorem proběhly parlamentní a prezidentské volby.“

A najednou ve všech rozhovorech zaznívaly jako první už zmíněné události. „A musím dodat, že spokojenost těchto respondentů byla nulová s výsledky obou voleb.“

Mezi dotazovanými jsou známá jména jako Martin Mejstřík, Igor Chaun. Monika Pajerová, Jan Bubeník a mnoho dalších. „Ale jsou tam i lidé jako Michal Šaman nebo Marcel Hájek z Plzně, Monika Němcová z Českých Budějovic a takhle bych mohl jmenovat mnoho a mnoho dalších.“

Srovnáním obou knih, tedy knihy 100 studentských revolucí s novou 100 studentských (r)evolucí jsme se dostali k tomu, jak by mohla modelově vypadat knížka orální historie po 20 letech... Výpovědi bývalých studentů jsou ale také k dispozici také na webu Ústavu pro soudobé dějiny: studenti89.usd.cas.cz.
Miroslav Vaněk

„Obecně jsou studenti takovým seizmografem doby. Jsou citlivější, vnímají věci jinak jsou mladí... A je jedno, jestli byli levicoví, pravicoví,... ale teď jsou najednou asi zděšeni, že přijde někdo, udělá nějaké hnutí z nuly... A když je to člověk, který je vyšetřovaný na Slovensku kvůli státní bezpečnosti, tak se jim to líbit nemůže.“

Také vztah respondentů s Milošem Zemanem je prý od začátku negativní. „A teď už se to jen přidává, posledním hřebíkem do rakvičky bylo od hlavy státu nepromyšlené prohlášení, že na Národní třídě jen dostali pendrekem a víc se tam nestalo.“

Jsem rozhodnutý, že uděláme třetí díl, oni to chudáci ještě neví, to jim řeknu 16. listopadu večer.
Miroslav Vaněk

Ředitel je prý odpůrcem takového pohledu na události na Národní třídě. „Jestli vás tam svírají obrněné transportéry, ubírají vám vzduch a zepředu vás nikdo nechce nechat projít, tak se tam ti lidé prostě dusili. To, že je jen někdo majznul, bych odmítal.“

„Situace je obtížná znovu, je slyšet protesty,  že se něco má dělat... Ale dnes jsou tito lidé zase starší, zkušenější a možná také opatrnější. A ne všichni jsou asi úplně tak rozladění, jako byli tenkrát,“ konstatuje Miroslav Vaněk.

Spustit audio

Související