Jakou má strategii Merkelová?

4. červenec 2005

Gerhard Schröder ukončil v pátek 1. července kancléřskou kariéru. Vyzval Spolkový sněm, aby jeho vládě vyslovil nedůvěru a to se stalo. Neučinil tak ale proto, aby získal podporu a mohl dál prosazovat své reformy, ale naopak proto, aby byl odvolán. To je něco, co Bundestag ještě nezažil a co je proti smyslu parlamentní demokracie. Proto je tento krok tak nevídaný. Další na tahu je prezident Köhler, který by měl rozpustit sněm a vypsat na září nové volby. Tento krok je však za této nestandardní situace na samé hranici ústavnosti. Prezident se zatím nerozhodl.

Jako příští kandidát na úřad spolkového kancléře je kandidátka paní Angela Merkelová. Kdyby vyhrála, byla by to nejen první žena v tomto úřadě, ale navíc první občan z bývalé Německé demokratické republiky. Německo by mělo kancléřku. Šance křesťanských stran CDU a CSU spolu s FDP jsou veliké. Před rudozelenou koalicí SPD a zelených mají v tento moment náskok 17 procentních bodů.

Základní otázky, které si analytici v médiích kladou, jsou ale následující: Kolik pravdy unese současné Německo? Je dobře, že Angela Merkelová váhá s přiznáním, že krácení sociálních dávek je nutné? Jak je potom možné, že na druhé straně Merkelová hovoří o základních změnách, když nemá odvahu být konkrétní? Nedělá Merkelová stejnou chybu jako Schröder, který nikdy neměl odvahu mluvit zcela otevřeně?

Německý zpravodajský časopis Der Spiegel poukazuje na dvě tváře Angely Merkelové. Na nedávných oslavách 60. výročí založení CDU v Berlíně Merkelová hovořila o tom , že "budou všechno zásadně dělat jinak, aby se Německu vedlo zásadně líp." O pár dní později, ale už se veřejnosti představila jiná paní Merkelová, a sice ne Merkelová - reformátorka, ale Merkelová, která zastávala staré výhody. Na stranické centrále před objektivy kamer říkala následující věty: "My nechceme v žádném případě ohrozit sociální jistoty občanů. S CDU definitivně nepřijde žádná nová zátěž pro občany. Nepotřebujeme hovořit o žádném krácení."

Poslední věta paní Merkelové se vztahuje na krácení sociálních dávek, o kterých například její kolega z CSU Stoiber před časem řekl, že jsou nutné a že tuto otázku není možné dále tabuizovat. Merkelová chce růst ekonomiky, ale neříká, jak by ho docílila, hovoří o úsporách, ale nemá odvahu říci, jak je chce dosáhnout, kde chce spořit.

Její oponenti, jako například šéf CSU z Brandenburska Jörg Schönbohm, tvrdí: "Když nyní lidé CDU věří, máme povinnost, říkat pravdu."

Začne-li Angela Merkelová s reformními kroky až po vyhraných volbách a změní-li tudíž výrazně svůj slovník a hlavně priority, dopustí se stejné chyby jako Gerhard Schröder, který začal se změnami také pozdě. Merkelová to asi ví a pokouší se poučit z volebního vítězství své strany v Severním Porýní - Vestfálsku 22. května, kde kolega Jürgen Rüttgers porazil sociální demokraty po devatenácti letech. Vsadil jen na dva sliby, které však byly dost transparentní. Za prvé řekl, že sníží subvence do hornictví o polovinu a za druhé že podobně razantně ušetří na státní správě. Zatím ale není jasné jaké dva zásadní kroky si paní Merkelová vybere.

Spustit audio