Jak zjistit, co se děje uvnitř Slunce? Zkoumat „sluncetřesení“, radí astrofyzik
I když je naše Slunce jedním z nejviditelnějších nebeských objektů, přesto o něm víme stále poměrně málo. O tom, co zajímá vědce na naší nejbližší hvězdě, hovořil v Magazínu Leonardo astrofyzik Michal Švanda z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
„Slunce je jedna z mnoha hvězd, ale máme obrovský luxus, že zrovna ji můžeme pozorovat z velké blízkosti,“ chválil sluneční fyzik.
Podle něj Slunce jednoznačně ovlivňuje životy nás všech. „I jako lidskou civilizaci, což je věc, která mě na něm nejvíce zajímá.“
Švanda uznal, že přímo fyzicky zkoumat Slunce možné není. „Přeci jen to je koule žhavých plynů s povrchovou teplotou přinejmenším 6000 stupňů Celsia, která směrem do nitra prudce roste.“
„U Slunce nemusíme čekat, až někde „sluncetřesení" uhodí. Seismické aktivity je na hvězdě neustále dost. My tyto projevy na dálku studujeme prostřednictvím kosmických družic nebo synoptických sítí, ty pak analyzujeme a zjišťujeme tak, co se vlastně v nitru Slunce děje.“
Jaké technologické možnosti tedy věda při zkoumání naší největší hvězdy má? „Možností je mnoho, největší množství informací získáváme přímým pozorováním slunečního záření. Nejen ve viditelném pásmu, ale i v oblasti ultrafialové, rentgenové nebo infračervené a radiové oblasti spektra.“
„Jde tedy skutečně o zkoumání na dálku, a musíme mít metody, které nám umožní získanou informaci dešifrovat,“ dodal expert.
Nejčastěji se využívá zkoumání tzv. spektrálních čar, které jsou různé podle lokální intenzity záření na určitých vlnových délkách. „Informace o rychlostech pohybu materiálu, magnetických polích se promítá do tvarů těchto spektrálních čar.“
Jinou z možností je použití postupů z oboru seismologie, tedy seismických vln na slunci.
Termojaderná fúze i ochrana před sluneční aktivitou
„Slunce je v hledáčku vědců velmi dlouho, takže nelze říci, že bychom objevili něco průlomového. Čeká se, ale že poměrně velkým průlomem bude start kosmické sondy Solar Orbiter, která by měla startovat v říjnu příštího roku a podílejí se na ní i Češi.“
Jde o sondu, která se dostane asi do třetiny vzdálenosti Země od Slunce. „Dostane se ale hlavně do oblastí vysoko nad naší oběžnou dráhou, takže se poprvé vůbec podíváme na sluneční póly, o kterých dodnes nevíme, jak vypadají.“
„A protože v nitru Slunce hoří termojaderný reaktor a probíhá tam termojaderná fúze, rádi bychom totéž aplikovali u nás na Zemi,“ svěřil se sluneční fyzik.
Dalším polem bádání vědců je vliv naší hvězdy na pozemské technologie jako jsou rozvodné sítě nebo produktovody.
„A my jsme na těchto technologiích dnes závislí, takže výzkum jde tím směrem, že věda snaží předpovídat události na Slunci tak, abychom se dokázali na tyto události připravit, a adekvátně na ně reagovat,“ shrnul hlavní zájmy astrofyziků zkoumajících naši hvězdu Michal Švanda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
