Jak vypadala záchranná kapsle?

15. říjen 2010

Celý svět sledoval téměř 70 dní trvající drama 33 chilských horníků. Po závalu ve zlatoměděném dole San José zůstali uvězněni v hloubce téměř 700 metrů pod zemí. Na záchraně horníků se významně podíleli i odborníci z NASA.

Clinton Cragg z NASA záchranářům poradil, jak nejlépe vyrobit záchrannou kapsli, pomocí které se horníci nakonec dostali na povrch. Kapsle byla příhodně nazvána Fénix II, fyzicky ji vyrobili odborníci z chilského námořnictva. Na koncepčním vývoji se přitom podílelo kromě Cragga asi 20 dalších pracovníků z různých středisek NASA.

Kapsle měla tvar doutníkové klece o vnějším průměru 70 cm, vnitřní činil jen 50 cm. Kapsle byla dlouhá přes 4 metry, vážila 420 kg a byla určena pro jednoho horníka. Celkem byly vyrobeny 3 kapsle, záchranáři nakonec použili jen jednu. Clinton Cragg, jehož domovským pracovištěm je Technologické a bezpečnostní centrum NASA ve Virginii (NASA Engineering and Safety Center, resp. Langley Research Center in Hampton), vydal ohledně konstrukce záchranné kapsle celkem 75 doporučení, konstruktéři většinu z nich splnili.

<object width="640" height="385"><param name="movie" value="https://www.youtube.com/v/GiFNdPXcT0k?fs=1&amp;hl=cs_CZ"></param><param name="allowFullScreen" value="true"></param><param name="allowscriptaccess" value="always"></param><embed src="https://www.youtube.com/v/GiFNdPXcT0k?fs=1&amp;hl=cs_CZ" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="640" height="385"></embed></object>

Odborník z NASA kladl důraz na následující parametry.

- Kapsle musí mít téměř stejný průměr jako vyvrtaná šachta. Nesmí totiž docházet k velkým bočním pohybům a nárazům na její stěny.
- Pohyb kapsle musí usměrňovat pružně zatahovatelná postranní kolečka z teflonu. Tření o šachtu proto nebude velké.
- Kapsle musí mít na dolní straně nouzový únikový poklop, kterým se v případě uvíznutí kapsle uprostřed šachty může horník spustit zpět dolů.
- Vstupní dvířka kapsle musí být konstruována tak, aby cestu mohl úspěšně podniknout i poslední horník. Obsluha kapsle zkrátka musí být možná i bez vnější pomoci.
- V kapsli musí být nouzová nádrž se zásobou kyslíku na 90 minut, tedy na delší dobu, než bude jeden odbavovací cyklus. Ten nakonec trval 40 až 50 min, samotná cesta vzhůru trvala 10 až 15 min.
- Horník musí mít při cestě šachtou kyslíkovou masku, oblek proti vlhkosti, oboustranný komunikátor, monitor srdeční činnosti, videokamery, světlo a tmavé sluneční brýle.

Na závěr můžeme zmínit, že vzdáleně podobnou kapsli použili záchranáři už v roce 1955 při vyprošťování horníků, kteří uvízli v německém dole Dahlbusch.

Kapsle ze záchranné akce v dole Dahlbusch v roce 1955.
autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.