Jak souvisí klidný spánek se smyslem života? Překvapivě hodně, zjistili vědci
Nespí se vám dobře? Možná je to tím, že necítíte, že váš život má smysl. Vyplývá to z vědecké studie publikované v časopise Sleep Science and Practice.
Vědci zkoumali kvalitu spánku 823 lidí ve věku od šedesáti do sta let a porovnávali ho s přesvědčením o smyslu jejich života. Výsledky ukázaly, že lidé, kteří mají o smyslu vlastního života jasno, spí lépe a obecně méně trpí poruchami spánku, jako je spánková apnoe nebo syndrom neklidných nohou.
Ty vedou k celkové únavě a dalším zdravotním komplikacím. A jak se ve výzkumu ukázalo, obě tyto poruchy se vyskytují výrazně méně často u lidí, kteří mají dojem, že jejich život má smysl. Rozdíl v obou případech je přes 50 procent.
Lidé se syndromem neklidných nohou cítí nepříjemné pocity v dolních končetinách, které lze uklidnit jen pohybem, což komplikuje usínání. Spánková apnoe zase souvisí s chrápáním, při kterém postižení přestávají dýchat, což vede k opakovanému probouzení.
Pro měření hodnoty, jako je „smysl života“, se výzkumníci rozhodli použít speciálně upravený dotazník osobní pohody od psycholožky Carol Ryffové a sociologa a psychologa Coreyho Keyese. V něm respondenti na široké škále hodnotili pravdivost různých tvrzení, jako například „Cítím se dobře, když pomyslím na to, co jsem v minulosti udělal a co mě čeká v budoucnosti“.
Autorka studie Arlene Turnerová říká, že její výzkum by mohl otevřít cestu k novému zkoumání léčby spánkových poruch bez používání medikace. Smysl života a spokojenost lze podle ní totiž aktivně rozvíjet a tím nepřímo zlepšovat svůj spánek.
V tomto směru by Turnerová navrhovala využití terapeutické techniky mindfulness, která se dnes používá při léčbě nespavosti. A ačkoliv byl výzkum zaměřen pouze na lidi starší šedesáti let, je podle Inverse Science pravděpodobně možné některé závěry rozšířit i na mladší věkové skupiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.