Jak se teď žije v Rusku? Lidé ze Západu popisují Moskvu jako unavené město

12. červen 2022

Když Kreml na konci února vyslal své vojáky na Ukrajinu, řada lidí ze Západu žijících v Rusku začala přemýšlet, jak zemi opustit. Mnozí se ale ve stále izolovanějším státě rozhodli zůstat. O to, jak se jim teď žije, se zajímal nezávislý ruský server Moscow Times.

Po více než sto dní trvající ruské invazi na Ukrajině popisují západní obyvatelé žijící v Moskvě toto město jako unavené.

Vnímají ho také jako místo, kde se obávají projevit své názory. Navzdory tomu ale život v ruské metropoli možná překvapivě pokračuje víceméně normálně.

Čtěte také

Žádná z osob, kterou Moscow Times vyzpovídal, se nemusela bát o svou fyzickou bezpečnost a nezaznamenala ani žádné nepřátelské kroky ze strany úřadů nebo obyčejných Rusů.

Nicméně kremelská propaganda prý ovlivňuje vztahy západních obyvatel města s ostatními, což vede k opatrnosti při vyjadřování názorů.

„Myslím, že každý si teď musí dávat větší pozor na to, co mezi lidmi říká,“ uvedla Američanka, která si nepřála zveřejnit své jméno a která v Moskvě působí jako učitelka. Dodala, že kvůli napjaté atmosféře je nyní obtížnější najít podobně smýšlející lidi.

„Je pravda, že zájem o politiku v poslední době roste. Na jedné straně se společnost rozděluje a lidé si musí dávat pozor na jazyk. Na druhé straně mě ale těší, že se lidé zajímají a dělají si vlastní průzkum situace,“ říká Léo Pigot, francouzský sýrař žijící v Petrohradu.

Sledování výkyvů měn jako nová součást života

Západní sankce už Rusko prakticky odřízly od globálního finančního systému a téměř znemožnily převody peněz mezi ruskými a jinými bankami. Na to naráží holandský manažer Kaj Vollenhoven z Petrohradu.

„Vedu život ve dvou zemích, které si navzájem zablokovaly finanční toky. Sledování výkyvů měn a omezení bankovních služeb v obou zemích se teď stalo součástí mého života víc, než kdykoli v minulosti,“ cituje Holanďana Moscow Times.

Čtěte také

Jiní evropští a američtí obyvatelé Moskvy si stěžují, že finanční izolace způsobuje problémy v přístupu k soukromé zdravotní péči a vede také ke zvyšování cen základního zboží a letenek. Jeden dotazovaný diplomat, který si přál zůstat v anonymitě, řekl, že ruská metropole přestává být internacionální.

„Z Moskvy plné mezinárodních značek a cizojazyčných služeb se stává provinční město,“ komentuje situaci diplomat. Podle výzkumu globální společnosti NielsenIQ se od začátku války na Ukrajině v Rusku výrazně snížila rozmanitost spotřebního zboží, včetně drogerie a potravin.

Hospodářské sankce navíc ovlivňují i byznys provozovaný lidmi ze Západu. Britka Helene Lloydová, která je vedoucí jedné petrohradské poradenské firmy v oblasti turismu a marketingu, uvedla, že její podnik hospodářskou ránu pocítil prakticky okamžitě.

„Protože jsme měli mnoho evropských zákazníků a podnikáme v oblasti cestovního ruchu, ztratili jsme většinu klientů,“ vysvětlila podnikatelka. Dodala, že i přes nepříznivou situaci plánuje v Rusku zůstat. Její firma se také rozhodla otevřít novou pobočku v neutrálnějším Kazachstánu.

Země bez příležitostí

„Realisticky řečeno nevidím v Rusku žádné velké příležitosti nejméně příštích pět let. Nějakou dobu totiž bude trvat, než se současné napjaté vztahy vyřeší,“ myslí si Lloydová.

I přes aktuální situaci se ale každodenní život cizinců žijících v Rusku v mnoha ohledech příliš nezměnil, alespoň prozatím. „Obchody jsou stále zásobované, veřejná doprava funguje, stejně jako mnoho služeb, které jsem využíval,“ potvrdil ruskému nezávislému serveru Moscow Times holandský manažer z Petrohradu Kaj Vollenhoven.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií připravil Jakub Rerich.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.