Jak se slavily Nové roky

"Vlastně je to jedna z nejtěžších otázek, kdy nový rok začínal,“ vysvětluje etnoložka z Národního muzea v Praze Petra Červinková. „U nás se slavil třeba už 25. prosince, na Boží hod vánoční. Tradice oslav na 1. ledna pochází až z 19. století a přišla k nám z Německa.“

První leden jako začátek nového roku stanovil tzv. juliánský kalendář. Během staletí se však v něm nasčítala taková odchylka vůči astronomickému času, že koncem 16. století byl přijat nový, gregoriánský kalendář.

Pro běžný život většiny obyvatel v minulosti byly důležitější církevní tradice. A Nový rok spadá do období adventu a vánočních svátků, které končí příchodem Tří králů. Charakter těchto svátků byl zcela v rozporu s bujarými novoročními oslavami z dob antiky. Církev je proto dlouho zakazovala.

V 19. století se však objevují oslavy, jak je známe dnes. Na pražských hradbách se o půlnoci střílelo z děla, zvonily zvony, o noční chodce se pro štěstí otíral kominík, lidé si obraceli naruby kožichy nebo zlatili klobouky. Postupně se novoroční oslavy šířily i na konzervativnější venkov. Právě tam má ale svůj původ řada tradic, které se pojí s Novým rokem.

"V domácnostech se nemělo uklízet, hospodyně neměly věšet prádlo, protože to mohlo způsobit úmrtí v rodině. Na Nový rok se vařila čočka neb hrách, což mělo zaručit hojnost a dostatek financí,“ uvádí Petra Červinková. „K jídlu se naopak nedoporučovala pernatá drůbež, protože by štěstí mohlo uletět,“ dodává Ivana Kubečková. Na Nový rok se hlavně na venkově i koledovalo.

Ke zcela jedinečným novoročním tradicím v Čechách patřily takzvané ometačky. Byly to skupinky žen, které peroutkou ometaly pece a kamna. To mělo zabránit tomu, aby se hospodyni po celý další rok nic na kamnech nepřipalovalo.

A Nový rok by se dodnes neobešel bez přání. Tzv. péefka mají v českém prostředí dlouhou tradici. „Jako první je u nás rozesílal v roce 1827 hrabě Chotek,“ připomíná Ivana Kubečková. „I předtím se však posílala ručně psaná blahopřání, kterým se říkalo minucí. Předávala se mezi profesními skupinami, cechy a podobně.“

Do dnešních oslav novoročních svátků se podle etnologů vepsaly nové technologie. Internet a sociální sítě umožňují sdílet společné novoroční oslavy milionům lidí, vytvářejí se tak i nové tradice. Současně ale roste i konzumnost svátků a vytrácí se jejich původní smysl.