Jak probudit Rámu (a národní hrdost)

„Je to projev moderně profilované hinduistické hrdosti, zároveň se ale člověk nedokáže oprostit od vědomí složité a velmi smutné historie,“ komentuje dokončení chrámu indolog Zdeněk Štipl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „Stálo to tisíce životů, takže pro mě osobně je to smutný symbol z moderních dějin indického státu.“

Na místě, kde dnes stojí nový chrám, totiž ještě na začátku 90. let stála mešita pojmenovaná po muslimském dobyvateli a zakladateli slavné mughalské dynastie Báburovi postavená v 15. století. V průběhu 80. let se ale vystupňovala kampaň požadující její nahrazení hinduistickou svatyní, která údajně na stejném místě stála ještě předtím.

Kauzy se postupně chopili hinduističtí nacionalisté a politici z tehdy okrajové Indické lidové strany (BJP). S cílem zviditelnit tuto kauzu i sami sebe pořádali sbírky, protesty a nakonec i velké turné po celé severní a střední Indii. Už tuto akci provázely nepokoje a útoky namířené na místní muslimy, to hlavní ale mělo teprve přijít.

Protesty a násilí

Dne 6. prosince 1992 zorganizovali politici z BJP a spřátelení aktivisté protestní shromáždění přímo před Báburovou mešitou, na kterém se mělo sejít až 150 tisíc lidí. Mešita sama byla tou dobou už dlouho mimo provoz a z bezpečnostních důvodů byla obehnaná vysokým plotem.

Čtěte také

Dlouhé stíny Báburovy mešity

Davy shromážděných dobrovolníků vybičované projevy politiků a náboženských vůdců v jednu chvíli podnikly útok na dohlížející policisty, snadno překonaly jejich zátarasy, mešitu obsadily a prakticky holýma rukama ji během několika hodin proměnily v hromadu sutin. Po celé Indii se po této události z Ajódhji rozběhly vlny komunálního násilí, které životem zaplatily tisíce lidí, hlavně indických muslimů.

Ani poté se situace neuklidnila. Z BJP se díky kampani za zbudování Rámova chrámu stala významná strana a po volbách v roce 1996 poprvé získala i post premiéra.

Organizace hinduistických nacionalistů sice s požadavkem na výstavbu nového chrámu prozatím neuspěly, dál ale pořádaly různé akce na podporu své myšlenky, které v některých případech znovu přerostly v násilné střety – ty nejhorší se odehrály v roce 2002 v Gudžarátu, kde během pogromů trvajících několik dní zemřely asi 2 tisíce lidí.

Teprve návrat BJP k moci v roce 2014 umožnil plány na výstavbu Rámova chrámu posunout dál a po mnoha soudních tahanicích a protestech nakonec mohla v roce 2020 začít.

Historické křivdy a budování hrdosti

Premiér Naréndra Módí (BJP) osobně vedl slavnosti při prvním otevření tehdy ještě nedodělané svatyně loni v lednu, kdy se zasvěcoval idol boha Rámy, i letos v listopadu, kdy se obřadem vytažení vlajky stavba definitivně završila.

Ve svém projevu mluvil o tom, že dokončení chrámu zacelilo staleté rány – tím měl na mysli zboření údajného původního chrámu a jeho nahrazení Báburovou mešitou. O nových ranách, které kampaň za obnovení chrámu způsobila a o tisících obětech, nepadlo při slavnostním obřadu ani slovo. Vzpomínky patřily jen hinduistickým aktivistům, kteří se za stavbu chrámu zasazovali, jeho dokončení se ale nedočkali.

Pro Módího ale není dokončení chrámu jen napravením historické křivdy: „Máme sice nezávislost, ale neosvobodili jsme se od pocitu podřízenosti. Abychom dosáhli pokroku, musíme se zbavit otrocké mentality, […] musíme sami v sobě probudit Rámu,“ řekl indický premiér ve svém víc než hodinovém projevu.

Velkolepý Rámův chrám tak zdaleka není jen náboženská stavba – v Módího pojetí je to milník na cestě k probuzení a obnovení národní hrdosti, kterou už nebudou srážet vzpomínky na historické pokoření v podobě nadvlády Britů nebo muslimských Mughalů, jako byl Bábur.

A právě o symbolickém významu nově dokončené stavby je tento díl pořadu Za obzorem – Ondřej Himmer si do něj pozval indology Jiřího Krejčíka z Metropolitní univerzity a Zdeňka Štipla z Univerzity Karlovy. Poslechněte si je.