Bourání mešit jako cesta k moci. Hinduističtí nacionalisté svádí boj o výklad dějin

V centru indického města Váránasí stojí slavný Višvanáthův chrám, jedno z nejposvátnějších míst pro vyznavače boha Šivy. Hned za jeho zdí je mešita Džňánvápí vybudovaná v 17. století císařem Aurangzébem, zdaleka nejbigotnějším císařem z muslimské dynastie Mughalů.

Problematické sousedství je už desítky let zdrojem rozporů mezi muslimy a hinduistickými nacionalisty, které v posledních měsících znovu sílí. Spor o posvátná místa ve Váránasí vyvolává neblahé vzpomínky na případ Báburovy mešity ve městě Ajódhja.

Tu před 30 lety zboural rozvášněný dav hinduistických nacionalistů a spustil tak sérii násilností a útoků s tisícovkami obětí. Kauza jinak celkem nenápadné mešity Džňánvápí proto budí velkou pozornost a neskrývané obavy.

Objevený lingam

Také jádrem současného sporu o mešitu Džňánvápí je podezření, že muslimská modlitebna vyrostla na místě, kde stávala důležitá část původního Višvanáthova chrámu. Není to přitom chrám ledajaký: Višvanáthův chrám ukrývá jeden z 12 nejposvátnějších lingamů – falických idolů zosobňujících boha Šivu.

Kolem mešity a chrámu se tak už desítky let točí vír spletitých soudních sporů. Pro současnou situaci je ale důležité hlavně to, že soudem nařízená prohlídka mešity Džňánvápí minulý měsíc odhalila uprostřed bazénku určeného k rituálnímu omývání věřících mimo jiné i objekt, který při troše vůle připomíná právě Šivův lingam.

Hinduistická strana sporu tuto vůli má a jásá nad objevem, který podle ní dokazuje existenci původního chrámu a poskytuje jí historický nárok na pozemky dnešní mešity. Její zástupci naopak tvrdí, že se jedná jen část bývalé fontány. 

Soud, který má tento spor rozhodnout, ještě zdaleka není u konce, a objevený objekt zkoumají odborníci. Mnoho věřících už má ale jasno. Na základě obrázků a videí ze soudní prohlídky, které unikly do médií (únik začala vyšetřovat policie), už padlo hodně silných prohlášení, která přilévají olej do ohně.

Příkladem mohou být slova svámího Avimuktéšvaránandy.

Veřejně oznámil, že coby věřící hinduista má povinnost nově objevený idol okamžitě začít uctívat, a ohlásil plán na provedení hinduistických obřadů v areálu mešity bez ohledu na soudní zákaz.

Jedná se o cílenou provokaci a místní muslimové by něco takového těžko mohli tolerovat. Brány mešity chrání policie, která nakonec svatému muži ve vstupu zabránila. Ten pak vyhlásil časově neomezenou protestní hladovku: Když bez přinášených obětí hladoví božstvo, nebude jíst ani on.

Hladovka je v Indii tradiční nenásilný způsob protestu i mobilizace. Jiné hlasy ale volají po ráznějším řešení ve stylu Báburovy mešity. Například bývalý poslanec za stranu BJP Vinaj Katijár už vyzval věřící hinduisty, aby se mešity Džňánvápí zmocnili násilím a nečekali na rozhodnutí soudu.

RSS – Národní svaz dobrovolníků

Překvapivým hlasem rozumu se v této situaci stala vlivná para-militární nacionalistická organizace Národní svaz dobrovolníků, známá pod zkratkou RSS.

Jeho vůdce Móhan Bhágvat oznámil, že nepodporuje další agitaci ve věci mešity, nepřeje si eskalaci napětí a že ,není třeba hledat Šivův lingam v každé mešitě‘. Vyzval v podstatě k tomu, aby lidé vyčkali na výsledek probíhajícího procesu. 

Situace zůstává výbušná, prohlášení šéfa nejvlivnější organizace hinduistických nacionalistů ale dává naději, že na rozdíl od 30 let starých událostí tentokrát k násilí nedojde.

Byla totiž právě RSS a její odnože, jako je vládnoucí strana BJP, které byly před 30 lety hnací silou při zboření Báburovy mešity i při tom, co následovalo.

Právě organizaci RSS, její historii, aktivitám i vlivu na současnou indickou politiku a společnost se věnuje pořad Za obzorem. Indolog Zdeněk Štipl z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vysvětlí například i zdánlivě paradoxní situaci, kdy samotná RSS vyzývá ke klidu, zatímco jedna z jejích odnoží spor dál eskaluje tvrzením, že nalezený objekt možná patří mezi vůbec nejposvátnější Šivovy lingamy.