Jak poznat, kde dobře vaří? Řiďte se smysly i délkou jídelníčku, radí „gastronaut“ Maurer

„Nijak zvlášť dopředu neplánuju. Věci si vymýšlím pro radost a neřeším jejich ekonomiku. Ta mi do nich pak později naskakuje sama,“ přibližuje v Osobnosti Plus Maurer způsob svého podnikání. Stejně nepromyšleně podle něj došlo k jeho přerodu z marketingového ředitele na nejznámějšího gurmána v Česku.

„V reklamě jsem dělal 20 let. Cítil jsem se opotřebovaný a hledal jsem změnu. Gastronomii jsem do té doby měl jen jako koníčka po večerech. Řekl jsem si ale, že to teda zkusím naplno,“ popisuje začátky známého žebříčku Grand Restaurant i pražského food festivalu.

Po 12 letech konec

Byl to právě tým okolo Pavla Maurera, který Čechům nabídl první takovou akci u nás. „Zjistil jsem, že existuje něco jako food festivaly v Londýně, Americe nebo Itálii. Třeba v Itálii to byly malé akce – na náměstí vařily čtyři restaurace špagety. A lidi jejich výtvory ochutnávali. Líbilo se mi to,“ vzpomíná Maurer na prvotní impulz k uspořádání podobného festivalu v Praze.

„Po 12 letech jsem si ale najednou uvědomil, že festivalů je na trhu už moc. Tak jsem ho přestal dělat,“ říká pořadatel do té doby jednoho z nejlépe hodnocených food festivalů v Česku.

„Byli jsme nejlepší i nejdražší. Ale já měl pocit, že už nemám co nového vymýšlet. A když nemám co nového vymýšlet, nebaví mě to.“

Čtěte také

Maurer: Pořady o vaření si vybírejte jako z jídelního lístku

Dobře se najíst

„Nejezte blbě,“ zní Maurerovo motto. A právě to mají jeho gastroprojekty společné – snaží se lidem ukázat, jak se dobře najíst. „Lidé mi říkají, že v restauraci dostanu vždycky něco lepšího. To není pravda. Můžou kolem vás tancovat větší čardáš, ale jestli má kuchař ten den špatně navařeno, bude i na stole špatné jídlo,“ vysvětluje český gurmán.

Jak ale poznat, ve které kuchyni je uvařeno dobře a kdy se restauraci raději vyhnout? „Člověk by měl používat všech pět smyslů. Začíná to už čichem na ulici. Pokud na vás větráky ženou přepálené tuky, není to dobře,“ upozorňuje Maurer.

Dalším varováním by pak podle něj měl být příliš rozsáhlý jídelní lístek. „Znamená to, že hodně jídla bude zamraženo. Technicky to restaurace ani kuchař jinak nezvládnou. Proto ty nejlepší restaurace na světě mají na lístku jen 5 až 6 položek.“

Hosté by se podle něj měli naučit říct obsluze, když jim jídlo nechutná. „U nás spíš funguje to, že to tam nějak dojí, a pak vyjdou ven a začnou restauraci pomlouvat. To je také jeden z těch důvodů, proč existuje náš žebříček Grand Restaurant. Chceme k lidem dostat pokud možno objektivní informace,“ říká Pavel Maurer.

Poslechněte si celý rozhovor. Barbora Tachecí se v něm ptá také na to, co Pavla Maurera vedlo po 30 letech ke knižnímu vydání jeho rozhovoru s Jaroslavem Foglarem, nebo co na hosty čeká, pokud v restauraci usednou k takzvanému Maurerovu stolu.