Jak dál s bioplynovými stanicemi

27. srpen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bioplynová stanice Sezemice 6

Jedním z nových fenoménů venkova jsou bioplynové stanice. Před pěti lety tu nebyla ani jedna, dnes jich stojí na čtyři sta. Dotace ze strany státu mají podle Energetického regulačního úřadu letos dosáhnout šesti miliard korun, napřesrok se ještě zvýší. To podle toho, kolik stanic bude ještě do konce roku uvedeno do provozu.

Stanou se tedy bioplynové stanice podobně drahým „šlágrem“ v oboru obnovitelných zdrojů jako smutně proslavené sluneční elektrárny? A co znamená žít s bioplynovou stanicí za humny?

V Ovesné Lhotě, vesnici poblíž Světlé nad Sázavou, to přineslo rozdělení jejích obyvatel na dva tábory. Odpůrců je ale přeci jen víc. Celý příběh tamní bioplynové stanice začal před pár lety. Zastupitelstvo nejprve rozhodovalo o územním plánu, v jehož rámci by výstavba nebyla možná. Zemědělci se proto obrátili na soud, který územní plán zrušil. V té chvíli začala nejprve rekonstrukce kravínů vedoucí k navýšení kapacity a souběžně stavba bioplynového stanice. Zastupitelstvo tehdy souhlasilo. Řada obyvatel si dnes stěžuje na nesnesitelný zápach, který podle nich bioplynová stanice produkuje.

Lidé v Ovesné Lhotě – organizováni v občanském sdružení – se s bioplynovou stanicí, většími kravíny a poli osetými kukuřicí, nikdy nesmíří. Obecně ale plošná podpora obnovitelných zdrojů, a tedy i bioplynových stanic ze strany státu končí. Podle náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce nicméně stát bude od nového roku pokračovat v provozní podpoře tepla z obnovitelných zdrojů. A zůstanou zachovány investiční podpory, u kterých je možné definovat, jaké znaky musí bioplynová stanice splňovat.

Podle agrárního analytika Petra Havla i u bioplynových stanic – obdobně jako u slunečních elektráren – udělal v počátku stát hrubou systémovou chybu. Zvýhodněná totiž byla tzv. cíleně pěstovaná biomasa. „To je naprosto špatně zvolený parametr, který v důsledcích ničí naši krajinu, zatěžuje obyvatele vyššími poplatky za energii. Přitom by bylo možné, aby bioplynky krajině naopak pomáhaly, uklízely ji, aby likvidovaly zemědělský odpad,“ tvrdí Petr Havel. I vyrobená energie by se dala lépe použít v lokalitách, kde stanice působí.

Bioplynová stanice Valašské Meziříčí

Podle náměstka ministra průmyslu Pavla Šolce je dnes velkou otázkou, v jakém rozměru biomasu pěstovat. „Otázka je, jestli využít na maximum znamená využít rozumně. My jsme zatím pod vlekem toho, že máme maximalizovat využití obnovitelných zdrojů.“ Ale podle Šolce by se tak rozhodně nemělo dít za každou cenu, bez ohledu na dopady na krajinu, kde řada pěstovaných plodin pro biomasu s sebou přináší problémy například s půdní erozí nebo zhoršeným vodním režimem.

autoři: Petr Holub , mik
Spustit audio