Jablonecká bižuterie. Proč se právě odsud obchodovalo s Evropou, Amerikou i Afrikou?
Knoflíky skleněné i kovové, perle a perličky ve stovkách barevných odstínů, skleněné náramky i nápodoby drahých kamenů – to vše patří do blýskavého světa bižuterie. I když se to na první pohled zdá svět poněkud frivolní a nepodstatný, i v něm se odrážejí velké dějiny. Ve své době jedním ze světových center výroby a exportu bižuterie byl Jablonec nad Nisou.
Čím bylo výjimečné toto město, proč právě odsud se obchodovalo s Evropou, Amerikou, Indií, Afrikou, Japonskem?
Miliony knoflíků
V jabloneckém Muzeu skla a bižuterie je nejenom 5,5 milionu knoflíků, ale statisíce korálků, perlí i výrobků z nich. Ještě dnes, když se řekne „jablonecká bižuterie“, má to svůj zvuk. Přestože vrchol výroby a exportu tohoto drobného třpytivého zboží už je dávno pryč. Datuje se zhruba do začátku dvacátých let minulého století.
Například v letech 1920 až 1922 se do zahraničí z Československa vyvezla bižuterie celkem za více než 4 miliardy korun. To představovalo na vrcholu bižuterní konjunktury po první světové válce údajně až 11 procent veškerého československého exportu.
Sklářská tradice i tradice opracování drahokamů a polodrahokamů Jizerských hor dodala výrobní zázemí. Podle kurátora Muzea skla a bižuterie Petra Nového význam má i to, že jinak než řemeslem a průmyslem se místní nemohli uživit. Na vrcholu bylo v Jablonci více než 600 exportních domů.
Jen máloco je tak pomíjivé, jako móda. A osud jablonecké bižuterie negativně ovlivní i to, co zprvu vypadá tak lákavě. Po první světové válce dorazí do města američtí obchodníci. Tlakem na co nejnižší ceny způsobí podle kurátora Nového kolaps dosavadního systému. Ceny se zhroutí a nakonec o levné zboží nestojí nikdo. Oživení oboru pak definitivně pohřbí celosvětová krize z roku 1929.
Německá stopa
Příběh jablonecké bižuterie má ještě jeden rozměr. Město bylo v naprosté většině německé – zhruba 85 procent obyvatel bylo německé národnosti. A česko-německé soužití vůbec nebylo jednoduché.
Vznik Československa v říjnu 1918 pak němečtí podnikatelé berou úkorně. Sudetští Němci na severu Čech dokonce vyhlásí samostatnou provincii Deutschböhmen s centrem v Liberci. Až v prosinci 1918 do Liberce vstoupí československá armáda a převezme státní úřady a organizace.
Přes národnostní napětí, jak už o tom byla řeč, dosáhnou jablonecké výrobní a exportní domy v první polovině 20. let naprostého vrcholu své existence. Definitivní tragický konec přijde s obsazením Československa nacistickým Německem, vypuknutím 2. světové války a o šest let později s odsunem většiny místních Němců.
Bižuterie v Jablonci nad Nisou ale přežila všechny významné milníky naší historie a vyrábí se tu dodnes. Zkrátka, i za třpytivými cetkami se mohou skrývat velké příběhy. Poslechněte si celý pořad Příběhy pokladů.
Související
-
Co se skrývá v policích zámeckých, klášterních nebo palácových knihoven?
„Stroj času skutečně existuje, jsou jím knihy,“ řekl anglický spisovatel Herbert George Wells. Pokud by to tak bylo, pak bychom stroje času našli v mnoha českých zámcích.
-
Plasy, Santini a Italové v Čechách. Kde by bylo baroko bez italské kolonie v Praze?
„Bez vody se stavba zřítí.“ Tento nápis umístil na jeden ze základních kamenů barokního konventu kláštera v západočeských Plasích jeho architekt, Jan Blažej Santini.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.