Izrael podniká další operaci proti teroristům
Izrael provádí vojenské operace proti palestinským teroristům v pásmu Gazy prakticky bez přerušení už od červnového únosu svého desátníka Gilada Šalita. Jednu ukončil minulou neděli a hned ve středu zahájil další, která probíhá dosud.
Zatímco předchozí operace měla za cíl likvidaci tunelů k pašování zbraní na hranicích pásma Gazy s Egyptem, ta současná se zaměřuje na ozbrojence, kteří bez přestání ostřelují jihoizraelská města raketami Kásam, ale také na teroristy na Západním břehu Jordánu. Odehrává se především ve městě Bejt Chanún na severu pásma Gazy a od středy si už vyžádala 50 mrtvých, včetně jednoho izraelského vojáka, 98 zraněných a více než 100 zatčených; od začátku července takto izraelská armáda zabila asi 300 Palestinců, většinou příslušníků teroristických skupin. K nynější operaci patřilo i páteční obléhání mešity v Bejt Chanúnu, kde se zabarikádovali teroristé. Představitelé vládního Hamasu po několika hodinách vyzvali místní ženy, aby přišly pomoci svým mužům, a Palestinky skutečně přišly - aby mužům posloužily jako lidské štíty. Ozbrojenci se převlékli do ženských šatů a s ženami před sebou z mešity uprchli. Střecha mešity se zřítila a pohřbila neupřesněný počet lidí; dvě ženy pak byly zabity při přestřelce s Izraelci.
Palestinské teroristické skupiny vyhrožují odvetou a palestinská samospráva i její předseda Mahmúd Abbás označují izraelské operace za masakry a žádají OSN o odsuzující rezoluci. Izraelská vláda premiéra Ehuda Olmerta je odhodlána pokračovat, dokud nezastaví ostřelování, ale i o víkendu bylo na izraelské město Sderot vypáleno 10 palestinských raket. Situace v pásmu Gazy představuje pro Izrael stále větší hrozbu - nejenže bez přestání roste tempo palestinského zbrojení, ale Hamasu se dokonce podařit propašovat zbraně i na Západní břeh Jordánu. Prvního listopadu dopadla první střela krátkého doletu na židovskou osadu Migdalim v Samaří; kdyby se tento nebezpečný vývoj nepovedlo zastavit, byla by ohrožena města ve vnitřním Izraeli, včetně Jeruzaléma a Tel Avivu. Podle zpravodajských služeb se Hamas v boji proti Izraelcům inspiroval taktikou libanonského Hizballáhu a hromadí protitankové střely a rakety typu země-země s cílem nepřetržitě ostřelovat izraelská města a osady, protože Kásamy mu nepřipadají dostatečně ničivé. V rámci této "hizbalizace" Hamas rovněž reorganizuje svou vojenskou strukturu po vzoru libanonského šíitského hnutí a buduje divizi o síle až 10.000 mužů schopných vzdorovat moderním zbraním izraelské armády. Tajné služby varují, že Hamas získal moderní ruské protitankové střely AT-14 Kornet s vysokou přesností zásahu a doletem pět a půl kilometru, které mohou změnit strategickou rovnováhu v oblasti a ohrozit jak armádu, tak civilisty.
Řada poslanců izraelského Knesetu považuje probíhající vojenskou operaci za nedostatečně účinnou a požaduje její rozšíření. Tuto debatu oživil nový kontroverzní člen vlády, ultrapravicový názorový radikál Avigdor Librman, který vyzval kabinet, aby proti Palestincům zakročil "jako Rusové proti Čečencům". Zároveň tento "Olmertův Rasputin", jak mu přezdívají izraelská média, zopakoval svůj starý názor, že Palestince je třeba ze země odstranit "chirurgickým řezem", přemístit je na vyhrazené palestinské území a zbavit je izraelského občanství, protože když chtějí mít Palestinci svůj stát "Judenrein", proč má Izrael poskytovat útočiště Palestincům? Podle Librmana jsou menšiny největším problémem současného světa a zdárně jej vyřešil pouze Kypr, když od sebe oddělil Turky a Řeky, a tím ukončil krveprolití. Dodejme, že Librmanovy výroky a názory v Izraeli většinou vyvolávají směsici rozhořčení, zděšení a vtipů: deník Maariv například poznamenal, že za 20 let bude Librman nejspíš armádě vyčítat, že nedokončila invazi do Polska.
Dalším problémem izraelské vlády je naléhání Spojených států, aby povolila zvláštní dodávky zbraní pro hnutí Fatah Mahmúda Abbáse nebo na palestinská území vpustila několikatisícovou ozbrojenou jednotku Organizace pro osvobození Palestiny z Jordánska, aby měl Fatah větší šanci zvítězit v mocenském boji nad mnohem lépe vyzbrojeným Hamasem. Američané už před měsícem zahájili vojenský výcvik Abbásovy prezidentské gardy, kterou chtějí rozšířit ze stávajících tří tisíc pěti set na 6.000 mužů, a vyčlenili na celý projekt dva miliony dolarů.
Americká žádost představuje pro izraelskou vládu vážné dilema. Kabinet na jednu stranu chápe, že je třeba podpořit umírněnější Fatah a zabránit radikálnímu Hamasu v úplném ovládnutí palestinských území. Ani Fatah se však neskládá z přívrženců židovského státu a patří k němu například i teroristické Brigády mučedníků od Al-Aksá; jakmile jeho členy nebude zaměstnávat boj proti Hamasu, obrátí nově získané zbraně či jednotky proti Izraeli jako v minulosti už mnohokrát. Vláda zatím v této otázce nerozhodla a pokračuje v operaci proti ozbrojencům. Zvažuje i její rozšíření, ale podle pozorovatelů k němu zřejmě nedojde před Olmertovou návštěvou Spojených států, která proběhne příští týden.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka