Ivana Chmel Denčevová
Připravuji a moderuji pořady pro Český rozhlas Plus a Dvojka.
Na Plusu připravuji a moderuji pořady Jak to bylo doopravdy, Hovory a jednou měsíčně v sobotu Historie Plus, na Dvojce připravuji seriál Osudové ženy.
Vystudovala jsem filozofickou fakultu, obor historie – český jazyk. Nejprve jsem působila v komerčních médiích a od roku 2001 pak v rozhlasové stanici Český rozhlas 6 – Rádio Svobodná Evropa.
Kromě jiných se specializuji na témata z historie, a to především z oblasti soudobých dějin. Tématu českého undergroundu jsem se také badatelsky věnovala ve své rigorózní práci, kterou jsem obhájila v roce 2013 na FF UK.
Stála jsem u projektů, jako bylo Svobodně k 60. výročí zahájení vysílání rozhlasové stanice Rádia Svobodná Evropa (2011), či „krylovského“ roku v Českém rozhlase (2014).
Jsem spoluautorkou knih, které navazují na rozhlasové cykly: Tváře undergroundu (2012), Fenomén Karel Kryl (2014) a Rozděleni železnou oponou (2015).
Všechny články
-
Po smrti Stalina a Gottwalda se Moskva snažila, aby Čepička nebyl ministrem obrany, říká historik
Jedním z nejkontroverznějších komunistických politiků byl Alexej Čepička, ministr národní obrany. Jakou roli v jeho pádu sehrál pozdější prezident Ludvík Svoboda?
-
ČST byla služkou komunistického režimu. Podílela se na uštvání nepohodlných, připomíná historik
Odhalovat údajné vlastizrádce – takový byl úkol propagandistického pořadu Svědectví od Seiny, který v 70. letech vysílala Československá televize.
-
Věřila v komunismus, ne v komunisty. Osudové ženy: Riva Krieglová
Kibuc, komunistický odboj, Osvětim, komunistická perzekuce. Riva Krieglová nebyla jen manželkou výjimečného muže pražského jara 1968.
-
Procesy proti undergroundu se netýkaly jen „Plastiků“. Režim potřeboval nepřítele, tvrdí historik
Jedním z přelomových roků normalizace byl rok 1976. Právě tehdy proběhly politické procesy, které odstartovaly postupné sjednocování představitelů opozice.
-
Zpravodajská hra komunistické StB vyvolala několik politických procesů, připomíná historik
Nabízíme příběh jednoho dopisu, který adresát nikdy nedostal – přesto spustil řadu tragických událostí.
-
Pražská německá literární škola měla být cíleně vymazána z naší historie, domnívá se historik
Fenomén Franz Kafka a zamyšlení nad německy psanou českou literaturou je název dalšího dílu.
-
Riskovala úplně všechno. Osudové ženy: Charlotta Garrigue-Masaryková
Nejdříve za sebou nechala celý svůj známý svět. Stala se družkou Masaryka, kterého nemohla moc znát. Ale jen díky ní Masaryk objevil směr a cíl vlastního života.
-
Praha se dokázala „svých Němců“ zbavit sama. Sověti přijeli už do osvobozeného města, říká historik
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč?
-
Spolu s Rudou armádou sem přišla i kontrarozvědka Směrš. Na svědomí má 215 obětí
Směrš byla tajná policie, která hned začala zatýkat ruské emigranty, kteří už ale byli československými občany. Mnozí se domů nikdy nevrátili.
-
Velitel Pražského povstání se před soudem dozvěděl, že umožnil odchod vlasovců, říká badatel
Pár dnů po skončení 2. světové války bylo třeba začít ohýbat události tak, aby vyhovovaly především Sovětskému svazu a našim komunistům.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- následující ›
- poslední »