Ivan Štern: Varšavské povstání – mýtus versus realita

03183330.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03183330.jpeg

Letos je Varšavskému povstání 75 let. Kulaté výročí nejspíš způsobilo nutkavou potřebu se k němu tvořivě vyjádřit. Význam povstání prezident Duda a předseda vlády Morawiecki zhodnotili ve vzácné shodě. Prohlásili, že Poláci povstání vděčí za nynější svobodné a nezávislé Polsko. Zbývalo pak jen dodat, že povstání zadrželo postup Rudé armády na západ, a uchránilo jej tak před nákazou komunismu.

Tuto neotřelou myšlenku poprvé pronesl před čtyřmi lety předseda sněmovny Marek Kuchciński. Výroky vyvolaly nesouhlasnou reakci u polských historiků. Mýtotvornou aktivitu strany Právo a spravedlnost považovali za pošetilou. 

Ivan Štern: Neposlušný německý kapitalismus

Dortmund, město v Severním Porýní-Vestfálsku

Jedna ze základních liberálních pouček tvrdí: Bohatne-li společnost, z růstu bohatství mají užitek bez výjimky všichni. Podíly sice nemusí být rovnoměrně rozloženy, dostane se ale na každého.

Povstání při vší úctě k povstalcům a jeho obětem bylo nejen vojenskou, ale i politickou porážkou demokratického Polska. Paradoxně posílilo postavení polských komunistů, dovezených Stalinem. Vraždící mašinérie esesáckých hrdlořezů, hlavně rekrutovaných na Ukrajině, se postarala o špinavou práci a oslabila demokratické Polsko natolik, že jen pak obtížně čelilo komunistickému mocenskému náporu. Citelně chyběli padlí povstalci v počtu 200 tisíc a další desetitisíce bojovníků, sedící stále ještě v německých zajateckých táborech.

S oním zadržením komunistické nákazy v západní Evropě je to na pováženou. Podle dostupných dat Stalin už 21. července, tedy bezmála dva týdny před vypuknutím povstání, rozhodl o zastavení ofenzívy v Polsku a o soustředění sil k ovládnutí Balkánu, tradiční oblasti ruského imperiálního zájmu. Povstání Stalinovi jen nahrálo do ruky. Mohl je nechat vykrvácet. A také tak učinil. Získal pro své komunisty dostatek prostoru a času k ustavení polské vzdorovlády v Lublině.

Romantická představa

Trefně, byť s určitou nadsázkou se vyjádřil v komentáři k výročí berlínský list Tageszeitung: „Pro Poláky válka končila stejně, jako začala – paktem mezi Hitlerem a Stalinem.“

Ivan Štern

O co tedy šlo Dudovi a Morawieckému? Těžko soudit. Jediné, čeho se můžeme chytit, je jejich romantická představa, že Polsko o svobodnou a nekomunistickou Evropu bojovalo už v roce 1944. Tím, že samo nakonec uvízlo v komunistickém jařmu, dokládá svoji dějinnou roli spasitele, země, ochotné sebe pro jiné se i obětovat. Nyní nejspíš přichází čas Evropě předložit konečný účet.

To je možná také důvod toho, proč řeč německého ministra zahraničí Heiko Maase na oslavě výročí mnohé vládní představitele nedojala, přestože znovu požádal o odpuštění, sklonil se před oběťmi a vyjádřil zahanbení z toho, že Německo po válce tak dlouho mlčelo.

Dlužno doplnit, že mlčení před šedesáti lety přerušil dopis polských biskupů psaný německým biskupům, v němž je žádali o odpuštění a sami jim odpouštěli. Na obou stranách Odry tehdy ten dopis vyvolal bezmála zmatené zděšení. To je ale už jiný příběh.

Autor je publicista

Spustit audio

Související