Ivan Štern: Trollové zbrojí na polské a evropské volby

28. prosinec 2018

Poláci zachytili zvýšenou aktivitu ruských trollů. Nediví se ale tomu. V Polsku v roce 2019 proběhnou volby do Sejmu a současně do parlamentu evropského.

Trollové proto započali v polských rovinách rozsévat strach z Evropy. Podporují všechny myslitelné typy euroskepse. Samozřejmě i jejich nositele.

Cílem je v evropských volbách dosáhnout, aby hnutí populistická a nahnědlá, z povahy samé protievropská, dosáhla co možná nejlepšího výsledku. Unie se pak jejich působením rozloží sama. Zevnitř.

Nic nenechávají náhodě. Nespoléhají se jen na manipulaci prostřednictvím sociálních sítí. Vítají všemožná protestní hnutí, jež jsou s to rozkymácet dosavadní uspořádání společnosti. Žluté vesty přišly jako na zavolanou. A pokud se podaří jejich export do Portugalska, bude to doslova dar z nebes.

Poněkud zklamáni musí být z toho, že k roztržce mezi italskou vládou a Evropskou unií kvůli italskému státnímu rozpočtu nedošlo. Útěchou jim za to může být, že ve sporu zařadila zpátečku spíš Evropská komise, a ne Italové. To je první dobrá i špatná zpráva.

Polsko se má stát srdcem Evropy

U Poláků trollové spoléhají na stranu Jaroslawa Kaczyńského, Právo a spravedlnost. Evropa má u ní přece vroubek kvůli reformě soudnictví. Avšak poslední vývoj Kaczyńského lidí ukazuje na to, že v Moskvě budou patrně zklamáni.

Bůh, čest a vlast. Kaczyński chce skoncovat s evropskými hodnotami, tvrdí publicista

Strana předsedy Jaroslava Kaczyńského, který, byť nezastává žádné exekutivní funkce, dění v zemi de facto řídí

Spor o reformu soudnictví začíná stále více přesahovat hranice Polska. Evropská komise varuje, že Varšavě hrozí v krajním případě i odejmutí hlasovacích práv v Evropské unii, pokud bude tamní vláda nadále prosazovat opatření, jež ohrožují nezávislost justice. „Komise není sbor úředníků, kteří se svévolně pletou do záležitostí jiného státu. V popisu práce má povinnost sledovat stav právního státu v jednotlivých zemích,“ zdůrazňuje publicista Petr Janyška.

je ve vztahu k Rusku naprosto jiný formát, než je jím maďarský Viktor Orbán anebo český Miloš Zeman. Moskvu už z tradice nemusí. Velice špatná, až tragická zkušenost Poláků s Rusy, táhnoucí se staletími, je staví do rozhodných protiruských poloh. Ve Varšavě spíš vrtí hlavou nad politickou naivitou přítele Orbána, nadbíhajícího Putinovi.

Země nad Vislou se tradičně upínala na Spojené státy. Evropa byla příliš často velkým zklamáním. Vzdálený americký spojenec se ale díky současnému prezidentovi stává stále více pro Polsko nevypočitatelným. Tudíž i nespolehlivým.

A proto by nemělo překvapit, že program strany Právo a spravedlnost pro volební rok 2019 stojí na třech pilířích, kde jeden z nich je sounáležitost s Evropskou unií.

Ivan Štern

Polsko se má stát srdcem Evropy. Premiér Morawiecki roli Polska vidí v jeho proměně v tahouna a inspirátora schůdných řešení nastolovaných evropských problémů. Včetně výbušné otázky migrace.

Pomohou-li trollové Kaczyńského straně, prokážou si medvědí službu. Tak stojí před zapeklitou úlohou: Jak najít v okolí Visly někoho významnějšího, kdo by jim Evropu pomohl rozklížit. A to, uznejte, je druhá, už jen dobrá zpráva.

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.