Ivan Štern: Pracovní agentury a koronavirus
Když už se v Německu zdálo, že koronavirová nákaza je pod kontrolou, nastal mezi zaměstnanci masného průmyslu doslova koronavirový výbuch. Konkrétně u největšího německého zpracovatele masa, firmy Tönnies.
Nákaza zasáhla naráz více než 2 tisíce zaměstnanců, veskrze takzvaných agenturních pracovníků. Způsobila, že obce Götersloh a Warensdorf, kde sídlí firemní pobočky, musely v porovnání s okolním Německem výrazně zpřísnit podmínky ochrany před nákazou a víceméně znovu ochromily svůj dosavadní život.
Čtěte také
Pojem agenturní pracovníci není neznámý ani u nás. Zpravidla se jedná o zahraniční dělníky. V tomto konkrétním případě jde v drtivé většině o Rumuny, kteří na bohatším Západě hledají obživu, které se jim nedostává doma, a kteří s povděkem přijímají smluvně vázanou nabídku pracovních agentur, že jejich práci budou dál nabízet konkrétním firmám a za ni v příslušné výši fakturovat.
Výnos z příjmu agentury jde na její vlastní provoz včetně kalkulované marže a zbytek rozděluje mezi smluvně vázané dělníky. V Německu jsou označováni jako „dělníci na zápůjčku“.
Tlak na cenu
Jedinou výhodou pracovních agentur je, že na rozdíl od zbývající nabídky na trhu práce zprostředkují bezkonkurenčně nejlevnější pracovní sílu. To díky tomu, že v pracovním právu nacházejí všemožné skuliny, aby se vyhnuly opatřením chránícím zaměstnance, které ale současně jejich práci výrazně zdražují.
Čtěte také
Agenturní pracovníci nejsou zdravotně či sociálně pojištěni. Pokud se o to nepostarají sami, ubytování je jim nabízeno to vůbec nejlevnější, hromadné, s mizernými hygienickými podmínkami. To také bylo přímou příčinou koronavirového výbuchu. Nepřímou pak, že jejich výdělek je ve výsledku tak mizerný, že jim stačí na nejnutnější živobytí, natož aby si platili potřebné pojištění, pokud navíc mají v úmyslu posílat i nějaký ten peníz domů.
Evropské sociální standardy
Pokud to někomu připomíná náš švarcsystém, pak mířil do černého. Obojí způsob zaměstnávání, jenž se snaží extrémně snížit cenu práce, je nemravný, protože je v rozporu s evropskými sociálními standardy. Zatímco švarcsytém je tam, kde pracovní poměr lze řešit zaměstnaneckou smlouvou, u nás zákonem zakázán, prodej práce agenturních pracovníků v rozporu se zákonem není.
První vlaštovkou je spolkovou vládou schválený návrh zákona z dílny ministra práce Hubertuse Heila, který agenturní práci v masném průmyslu zakazuje a jako jedinou zákonnou uznává zaměstnaneckou smlouvu. „Naše společnost,“ řekl, „nesmí nadále přihlížet tomu, kterak jsou lidé ze střední a východní Evropy námi vykořisťováni.“
Představitelé německého svazu masného průmyslu považují zákon za protiústavní. Ptají se: „Proč při porcování a balení sýrů mají platit jiné pracovně právní podmínky?“ A mají pravdu, byť poněkud v jiném smyslu:
Jedna vlaštovka jaro opravdu nedělá, nicméně tou první může být právě jen ta jedna.
Autor je publicista
Související
-
Šíření koronaviru v dolech šlo předvídat, celé Karvinsko je teď stigmatizované, vadí starostovi
„Nevyšly optimistické vize hygieniků, že jsou to jen lokální ohniska a vše vychází z dolů. Nákaza se šíří a bylo to podceněno,“ kritizuje starosta Horní Suché Jan Lipner.
-
Jiří Pehe: V boji s koronavirem selhávají země, které vedou mužští populisté
Na sociálních sítích koluje tablo, které ve své horní části nabízí fotografie politiků, jejichž země neslavně vynikly nad zbytkem světa tím, že nezvládly boj s koronavirem.
-
Petr Holub: Ekonomika po koronaviru: Návrat do osmnáctého století
„Evropa je ve skvělé pozici,“ oznámila předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.