Tereza Chaloupková: Rakouská vláda před koronavirem kličkuje. I kvůli domácímu turismu

Nejen celosvětově, ale i u jižních sousedů a oblíbené dovolenkové destinace Čechů a Moravanů – Rakouska. Naposledy to bylo 29. května, kdy úřady registrovaly více jak 100 nově nakažených lidí denně. Trend posledních dnů se, zdá se, usídlil nad touto hodnotou.

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Rakousko bude sportovním lakmusovým papírkem

K poslednímu červenci to bylo 175 nových infekcí virem covid-19 denně. Rakouská vláda stejně jako mnohé evropské musela reagovat. Ale reagovala stylem, na který někteří rakouští komentátoři poukazují s menším despektem. I když je smysluplnost opatření pochopitelná, vyčítají rakouské vládě, že kormidluje státní opatření podle cik cak kurzu. Neboli jednou tak a podruhé úplně naopak.

Roušky (znovu) na scéně

Rakousko tedy znovu od 24. července zavedlo plošné používání roušek v budovách, kde se potkává nejširší veřejnost, jako jsou nemocnice, lékárny, pošty, banky a supermarkety, pekařství a benzinové pumpy. Povinnost nosit roušku v MHD a ve veřejných dopravních prostředcích v Rakousku nikdy platit nepřestala.

Už v červenci také Rakousko rozšířilo seznam zemí, u kterých se po návratu vyžaduje negativní test nebo čtrnáctidenní karanténa. Jedná se třeba o Srbsko, Černou Horu, Bulharsko nebo Rumunsko. Na lidi přijíždějící z těchto států, ale Rakouskem jenom projíždějící, se toto nařízení nevztahuje.

Čtěte také

Tereza Chaloupková: Otevírání hranic podle scénáře bez scénáře. Rakousko nečekaně zrychlilo

Ministryně cestovního ruchu Köstingerová a ředitel rakouské obchodní komory se na konci května dušovali, že udělají z Rakouska nejbezpečnější turistickou destinaci. Ale případ malého letoviska St. Wolfgang v Horním Rakousku se dostal i do českých médií. V Solné komoře v malém letovisku u jezera se nakazilo několik pracovníků v hoteliérství, jednotky hostů a místní mládeže. Celkový počet nepřekročil 100 nakažených. Očí na toto malé středisko v Solné komoře bylo ale upřeno bezpočet.

Pro zaměstnance v turismu už dříve ministerstvo cestovního ruchu umožnilo dobrovolné testování, a to zcela zdarma. Nicméně nikdy nebylo podmínkou pro výkon práce. Pro našince může být také zarážející, že každá spolková země má svá vlastní pravidla. Tak pracovníci v gastronomii v Horním Rakousku musí mít při práci roušku, v ostatních spolkových zemích tomu tak není.

Rakouský turismus se bojí nejhoršího, a tak překvapivě zatím funguje

Pro mnoho Čechů oblíbené Korutany – neboli nejjižnější spolková země u velkých měst Klagenfurt a Villach – například zavedly nošení roušek na večerní promenádě okolo oblíbeného jezera Wörthersee jako prevenci dlouhého pobývání venku a kontrolu nočního života.

Je samozřejmě na pováženou, nakolik takové opatření mělo a má smysl, když v lokálech při konzumaci už rouška na obličeji být nemusí, lidí tam je ale pořád stejně. Letní oblíbená destinace se ale nemíní stát druhým rakouským Ischglem.

Strašák lokálního obrovského ohniska nákazy koronavirem v lyžařském středisku z letošního března posloužil jako odstrašující případ pro špatný turistický marketing. Korutanské úřady se tomu tak chtěly za každou cenu vyhnout. I poněkud úsměvným opatřením, které může mít ale alespoň jakousi symbolickou hodnotu.

O symbolické hodnotě a politice mluví i místní političtí komentátoři a namítají, že aktuální vládní politika je o ni opřená možná až přespříliš.

To, že je Rakousko na seznamu rizikových zemí jiných států, jako je například Finsko nebo Tunisko, by mohlo být bráno jako bezdůvodné. Koneckonců v současnosti se čísla aktivních případů drží okolo počtu jednoho a půl tisíce na osmimilionovou republiku.

Ale tuto národovecky podmíněnou a svévolnou politiku nastolilo už od začátku samotné rakouské vládní vedení. A výskyt místních lokálních ohnisek v domácích dovolenkových destinacích vyvrací a trhá vládní motto – že se člověk před virem ochrání, když bude dovolenou trávit doma v Rakousku – na cucky.

Autorka je spolupracovnice ORF