Ivan Štern: Pět set mrtvých u Peloponésu nebylo v plánu
Kdyby rybářský kutr Adriana neztroskotal nedaleko Peloponésu a kdyby ze 700 uprchlíků na palubě nepřežilo pouhých sto, patrně by nám ještě chvíli trvalo, než bychom přišli na to, co je třeba hledat na pozadí zvýšeného pohybu uprchlických lodí, vypravovaných z libyjského Tobruku k břehům Itálie.
Tobruk, kde se uprchlíci naloďují, a jeho okolí ovládají proputinovští žoldnéři, zvaní wagnerovci. Uprchlíci jsou sem dopravováni letecky z částí Sýrie, jež kontroluje Rusko. Bylo by naivní předpokládat, že jde o humanitární akci organizovanou prezidentem Putinem.
Čtěte také
Už před několika lety Rusové v součinnosti s běloruskými přáteli názorně ukázali, kterak lze nešťastníky, kteří se vydali za cenu krajních obětí na cestu za lepším osudem, zneužít ve prospěch imperiálních zájmů a kterak lze jimi účinně škodit Evropě.
Ve vlnách byli běženci pod pohrůžkou násilí hnáni k hranicím pobaltských republik a Polska. Podobnému násilí čelili i na druhé straně, jsouce vyháněni zpět na běloruské území. Sotva ale překročili hranici, ztloukli je běloruští policisté, zahánějíce je nazpět. Obě spřátelené země uměle navozenými uprchlickými vlnami se pokoušely ne bez úspěchu vydírat Evropu a hnaly vodu na mlýn evropským pravicovým extremistům. Mezitím na běloruské hranici vyrostl plot a vypukla válka na Ukrajině. Nastaly jiné starosti.
Pro Kreml nic užitečného
Možnosti vydírat Evropu uměle vytvářenými uprchlickými vlnami se Rusové, jak vidno, nevzdali. Proč toho nevyužít, když otázka uprchlická se stala chytlavým tématem pro krajně pravicovou evropskou internacionálu a způsobem, jak snadno rozložit evropskou vnitřní soudržnost?
Čtěte také
Sázka na extrémní pravici je na místě. Nepromarní jedinou příležitost, aby Evropany, i tak vystrašené řadou v minulosti uskutečněných teroristických útoků, neděsila a nezískala si tak siláckými postoji větší přízeň. Sílící vliv šířeného strachu z běženců účinně rozkládá evropská společenství. Hrozí, že se stane pro Evropskou unii pohromou.
Z uprchlíků Evropané mají možná větší strach než z války na Ukrajině, případně z krajně nepravděpodobného jaderného útoku. Tónu, který tu udává extrémní pravice, se evropské vlády pod různými rádoby ušlechtilými a dobře míněnými záminkami disciplinovaně přizpůsobují.
Evropa tak skvěle nahrává na smeč. Proč tedy toho nevyužít? A první letadlo s várkou běženců z Afganistanu, Pákistánu a ze samotné Sýrie odstartovalo směrem na Tobruk. Peloponéská nehoda se ale neměla stát. Nepřinesla Kremlu nic užitečného. Jen zjištění, že Evropany 500 ztracených běženců ve Středozemním moři tak nedojímá, jako je v Atlantiku dojímala smrt pěti zbohatlických dobrodruhů.
Nicméně na nějaké to ruské klopýtnutí jsme zvyklí. Příště to snad nedopadne jako obyčejně.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
