Lída Rakušanová: Dohoda o společné azylové politice je mince o dvou stranách
Po mnoha letech marné snahy o reformu společné azylové politiky se ministři vnitra EU dohodli na zasedání v Lucemburku na podstatně přísnějším zacházení s ilegálními migranty, kteří nemají šanci na udělení azylu, protože přicházejí ze zemí považovaných za bezpečné.
Ti by napříště měli být zadrženi v přísně kontrolovaných zařízeních na vnějších hranicích EU a v případě, že během maximálně dvanácti týdnů nedostanou azyl, měli by být posláni zpět.
Čtěte také
Druhou stranou mince ovšem je, že je reformní plán společné azylové politiky založen také na solidaritě se státy, které zátěž ilegální migrace zažívají tzv. z první ruky, jelikož leží na vnějších hranicích EU. Země, které by od nich odmítly uznané azylanty přebírat, se v budoucnu mají ze svého závazku solidarity povinně vykoupit.
V podkladech pro jednání ministrů vnitra Evropská komise navrhla, aby poplatek ve prospěch států, ochotných jim poskytnout útočiště, činil 22 tisíc eur na osobu. Zdůraznit je třeba, že plán prošel jen proto, že se o něm hlasovalo kvalifikovanou většinou. Tedy tak, aby se za něj postavilo alespoň 55 procent zemí EU, reprezentujících minimálně 65 procent celkového počtu obyvatel.
Ploty a zátarasy?
Že se to nebude líbit Visegrádské čtyřce, bylo jasné předem. Jenže stále jasnější je i to, že čas se dramaticky krátí: Od začátku letošního roku připlulo ze severní Afriky do Itálie na chatrných plavidlech přes 50 tisíc nelegálních migrantů. A krajně pravicová premiérka Meloniová tlačí na Brusel mnohem důrazněji než její liberální předchůdce, aby se unijní podmínky pro udělování azylu konečně zpřísnily. Německý úřad pro migraci hlásí, že jen za první čtyři měsíce letošního roku přijal na 100 tisíc žádostí o azyl.
Čtěte také
V zemi, která si zakládá na přísném dodržování lidských práv, raketově roste počet přívrženců ultrapravicové Alternativy pro Německo (AfD), politické strany, kterou německé úřady pro ochranu ústavy podezírají z rasismu a z nerespektování zákonů. V bývalé NDR by ji podle výzkumů veřejného mínění volil každý třetí. Křesťansko-demokratický premiér Saska volá po zpřísnění ústavou zaručeného práva na azyl. Totéž žádá i ideově příbuzná republikánská strana ve Francii, kde sílí populisté kolem Marine Le Penové.
A takhle by se dalo ve výčtu unijních zemí, jejichž demokratický systém se prohýbá pod náporem extremistických sil, pokračovat ještě dlouho. Tomio Okamura se svým stabilně jednociferným počtem fanoušků, kteří mu polykají jeho protiuprchlickou návnadu i s navijákem, je proti tomu procházka růžovým sadem.
Přesto se nutnost evropského řešení migrační krize týká i Česka, a to bytostně. Alternativou totiž je, že na hranicích jednotlivých států vyrostou ploty a zátarasy. A po Schengenském prostoru zbude jen pár řádek v učebnicích. Jenže konec snu o otevřené, demokratické Evropě bude mít negativní dopad i na zdejší ekonomiku, už teď zdecimovanou nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Vždyť kdo z nich by se hrnul do zadrátovaného, xenofobií zamořeného regionu, kde mají navrch extremisté a jisté je jen to, že bude hůř.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
