Ivan Štern: Nejde jen o srbské poznávací značky

8. prosinec 2022

Jako projev nesouhlasu s existencí republiky Kosovo si etničtí Srbové ze severu země na své automobily připevňují poznávací značky Srbska, jím pro tyto účely zvlášť dodávané. Vážou se vždy k příslušnému kosovskému městu a dávají tak najevo, že město, v němž převážně žijí Srbové, nepatří Kosovu, ale dál trvá jako nedílná součást Srbské republiky.

Kosovské úřady značky od 1. listopadu sice zneplatnily a jejich další užívání se rozhodly drakonicky pokutovat, zdejší Srby tím nedoradily. Vykoledovaly si navíc nejprve rezignaci všech zdejších starostů, následně soudců, nakonec i policistů srbského původu.

Čtěte také

Pro připomenutí: Srbsko na rozdíl od celé řady evropských států Kosovo jako samostatnou republiku v roce 2008 neuznalo a považuje je dál za svoji součást. Ve chvíli, kdy tato situace začala být neudržitelnou, vložila se do věci Evropská unie.

Vyvolala mezi znesvářenými stranami jednání. S každou rokovala zvlášť. Pochopila, že ani Srby, ani kosovské Albánce k jednomu stolu nedostane. Přesto se jí podařilo v roce 2013 uzavřít za Evropskou unii smlouvu o normalizaci vztahů mezi Kosovem a Srbskem. Smlouvu uzavřely obě strany pouze s Unií a ne spolu navzájem, a tak se Unie zavázala k jejímu politickému mentorství.

Členství v EU

Ve snaze předejít velice pravděpodobnému vystupňování napětí mezi kosovskými Srby a úřady v Prištině kolem poznávacích značek se do věci nakonec vložil evropský ministr zahraničí Josep Borell.

Čtěte také

Vyjednal potřebný kompromis. Slibuje si od něho, že hlavy na obou stranách maličko vychladnou. Kosovské úřady strpí u kosovských Srbů srbské poznávací značky, pokud je už na automobilech mají, a Srbsko se pro změnu zdrží toho, aby do Kosova dodávalo značky nové.

Zdrženlivost Srbska lze přičítat jeho vyhlídce na členství v Unii, byť jeho pravděpodobnost je více než mizivá vzhledem k neutěšeným vnitřním poměrům, vyznačujícím se autoritářstvím, korupcí, stupňující se kriminalitou a v neposlední řadě neotřesitelnou příchylností k Putinovu Rusku.

Ivan Štern

Jednání kosovských úřadů víc připomíná bezradnost nad vzniklou situací než promyšlené kroky. Řešením, jak radí z vlastní zkušenosti Švýcaři a jak předjímá i smlouva z roku 2013, by možná byla autonomie poskytnutá zdejším Srbům. Otázkou je, zda by přesto nešlo jen o jinou slepou uličku, ne nepodobnou té, v níž před 80 lety díky sudetským Němcům uvízlo prvorepublikové Československo.

Členství v Evropské unii by určitě pomohlo nejlépe. Jenže zatím není na dohled ani v jednom z obou případů. A tak vzdor značnému riziku by přece jen srbská autonomie na severu Kosova Kosovské republice slušela.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio