Ivan Štern: Neblahé plody západní povýšenosti
Během své návštěvy v Brazílii pochválil ruský ministr zahraničí Lavrov brazilského prezidenta Lulu za návrh, jak dosáhnout míru ve válce na Ukrajině. Jeho koncept se nijak výrazně nelišil od konceptu, se kterým před krátkým časem přišla Čína. Jen ten čínský doplňuje o některá konkréta. Dává jimi najevo, že Ukrajinci, chtějí-li opět žít v míru, musí některé ruské kroky jednoduše skousnout. Například otázku Krymu. Odtud pak onen nadšený aplaus ruského ministra zahraničí.
Jestliže čínský mírový plán vyvolal v Evropě pozdvižená obočí, pak plán brazilského prezidenta Luly doslova zděšení a znechucení. Lula požaduje, aby se Ukrajina smířila s územními ztrátami, a po Západu chce, pokud má dojít k mírovým jednáním, aby Ukrajině zastavil vojenskou pomoc.
Čtěte také
Jako by opisoval od českých „chcimírů“, nechápajících, že ruská hrozba, již zatím zadržuje Ukrajina, se klidně může převalit dál do Evropy, a že sovětská okupace Československa v roce 1968 by proti ní byla procházkou růžovým sadem.
Vlna pohoršení z brazilského prezidenta v Evropě je pochopitelná. Má však jednu zásadní vadu. Je příliš sebestředná. Chybí jí odstup od sebe sama. Čtenáři kritických řádků tak neumožňuje, aby mohl nahlédnout na věc z úhlu pohledu Lulova.
Čtěte také
Lidem na Západě uniká, že vedlejším produktem války na Ukrajině je zrcadlo, které jim nastavuje obraz tak, jak je vidí celá řada zemí tak zvaného globálního jihu. Tedy nejen Indie, africké země, ale i země jihoamerické, včetně Brazílie. Nedá se říci, že by fandily vysloveně Rusku, ale ke škodě Západu, za niž si může on sám, konflikt na Ukrajině nevidí jako konflikt demokracie s diktaturou, ale jako konflikt zel, mezi nimiž volí to menší.
Z historického pohledu Jihoameričanům, doslova přesyceným špatnými zkušenostmi zejména se Spojenými státy, případ Chile z poloviny 70. let minulého století tu může posloužit jako názorná školní pomůcka, se Rusko jeví jako menší zlo. Podle toho vypadá Lulův mírový plán.
S pokorou Západu
Čtěte také
Na věci nic nemění, že ten plán je naivní a že je výrazem naprostého nepochopení podstaty ruského lotrovství, jemuž je životně nezbytné zabránit. Na věci rovněž nic nezmění, bude-li se Západ zapřísahávat hodnotami demokracie v zemích globálního jihu mnohdy vlivem Západu znehodnocovanými.
Naprosto přesně to vyjádřil ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. Řekl, že v nezápadním světě se hluboko zakořenila nechuť vůči Západu všeobecně a zvlášť vůči Spojeným státům, a že tyto země získaly pocit, že je nynější doba osvobozuje od poručnictví Spojených států a Západu vůbec.
Rozhodně je ale pro to, aby dialog s nimi dál pokračoval. Nicméně s pokorou Západu právě ve vztahu k těmto zemím tak málo vlastní.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
