Ivan Štern: Magdeburk – laboratoř Evropské unie

20. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff

Spolkovou republiku Sasko-Anhaltsko můžeme směle přirovnat k jakési laboratoři celé Evropské unie. Země byla v době NDR rozdělena na dvě nestejně rozvíjející se části.

Její dnešní hlavní město Magdeburk bylo městem bezmála hraničním. Stálo, jak tehdy zněla komunistická hantýrka, „na stráži tábora míru a socialismu“ a podle toho tu byly nastaveny i politické poměry.

Čtěte také

Když sociální demokrat Gerhard Schröder, první zdejší zemský ministerský předseda, už jako kancléř zaváděl v roce 2004 reformu sociálního státu, nejbojovnější protestní demonstrace se odehrávaly právě zde.

Neudivuje ani, že místní křesťanská demokracie se štěpí podle toho, jestli jde o pokračovatelku CDU, kdysi součásti východoněmecké Národní fronty, v lidové hantýrce ji nazývali „pomocnou komunistickou stranou“, anebo zda jde o straníky západoněmeckého ražení. Nyní tu CDU jako nejsilnější zemské politické seskupení tvoří spolu se Zelenými a sociálními demokraty vládní koalici. Vyrovnává tak neblahý vliv druhé nejsilnější strany, Alternativy pro Německo, hlavní představitelky politického zpátečnictví a hlasatelky rozčarování z ne příliš úspěšného dosavadního vývoje německého sjednocení.

Je Německo demokracií konsensu?

Pozorovatele proto nepřekvapí, že ta část křesťanské demokracie, která je dědičkou národněfrontovní předchůdkyně, se ostentativně hlásí k nejasně vymezenému konzervatismu, spíš nápadně připomínajícímu rádoby konzervatismus maďarského Orbána, polského Kaczyńského anebo českého Klause a notujícímu si s politickými výlevy extremistické Alternativy.

Čtěte také

Je otázkou, jestli v Magdeburku konzervativci z CDU jednali vědomě ve shodě s Alternativou při společném blokování zákonu, který má navýšit veřejnoprávní koncesionářský poplatek, jinak ve všech ostatních zemských sněmech bez problému projednaný, anebo jestli šlo o kouzlo nechtěného.

Ministerský předseda Haseloff má za to, že šlo o spolupráci vědomou. Usoudil tak z rozhovoru, který poskytl jeho stranický kolega a ministr vnitra Stahlknecht místnímu Volksstimme, kde připustil koalici s Alternativou. Rozhodl se proto svého stranického kolegu z vlády vyhodit. Otázkou ale zůstává, jestli Haseloff trefil do černého, nebo jestli spíš netrefil kozla.

Nakonec k potřebnému navýšení koncesionářských poplatků nejspíš dojde. Jde ale o závod s časem. Veřejnoprávní média v čele s ARD neváhala a obrátila se na ústavní soud. Nyní je na magdeburském parlamentu, jestli veřejnost přesvědčí, že je Německo opravdu demokracií konsensu, anebo jestli je nezbytné je ke konsensu donutit rozsudkem soudu.

Ivan Štern

Problém magdeburského rozštěpu ale potrvá dál, stejně jako trvá neporozumění mezi západní a východní částí Unie, a to nejen kvůli možným faulům vůči právnímu státu v Polsku a v Maďarsku.

Skromná naděje tu přece je: Když najdou magdeburští konsensus i jinde, nejen v tomto koncesionářském případě, napoví tak, jak spolu vycházet i uvnitř Unie. Jist si ale tím nejsem.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio