Karel Barták: Unie váhá, jestli naplno spustit postihy proti americkým platformám

31. březen 2025

Americké digitální platformy bezostyšně porušují evropská pravidla týkající se závadnosti zveřejňovaného obsahu. Přesto, že se je při dojednávání zákonů o digitálních službách a digitálním trhu zavázaly dobrovolně respektovat. Cítí se silné v kramflecích. Mají totiž posvěcení a podporu ze strany nové americké administrativy, se kterou jejich majitelé, miliardáři Musk, Zuckerberg, Bezos a další nebezpečně srůstají do jakési politicko-oligarchické symbiózy.

Čtěte také

Evropská unie za této situace našlapuje zatím opatrně. Dokud prezident Donald Trump doopravdy nerozpoutal obchodní válku se starým kontinentem, nechává si Komise trumf –v podobě regulace digitálních služeb, nebo jejich zdanění – zatím v rukávu.

Dokonce naznačuje, že tato hrozby ani nepoužije, pokud by se Trump rozhodl cla na evropské zboží nezavádět. Je to dvojsečná politika, která může přinést užitek, ale také zmíněnou legislativu oslabit a Unii jako takovou diskreditovat.

To není cenzura...

Od okamžiku, kdy viceprezident J. D. Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově obvinil Evropu z cenzury a nedostatečné demokracie právě proto, že se pokouší regulovat obsah sdělení na sociálních sítích, si netřeba dělat iluze, že by Evropa a Spojené státy mohly mít na tuto věc stejný názor.

Čtěte také

To, co Evropané považují za normální ochranu, hodnotí Trumpovi lidé jako cenzuru a porušování práv. Nemíní uznávat zásadu, že na internetu platí stejná pravidla jako v normálním životě.

Příklad za všechny: Německá nevládní organizace Eko zkusmo v půlce února vyvěsila na sítě X a Meta reklamy obsahující nenávistné rasistické a xenofobní projevy či nabádání k násilí. A to včetně scén zapalování synagog nebo nahánění migrantů do plynových komor. Platforma Meta povolila polovinu z nich během 12 hodin. Na síti X prošly všechny. Aktivisté je pak stáhli dřív, než byly zveřejněny.

Zákony ale platí pro všechny

„Legislativa platí, byla těžce vyjednána a schválena velkou většinou (členských států),“ připomíná Věra Jourová, která měla donedávna v Evropské komisi tuto problematiku na starosti.

Čtěte také

„Odpovědnost BigTech se musí zvýšit – to je hlavní cil zákona. Vymáhat plnění má podle téhož zákona Evropská komise. Je to její povinnost, nemá možnost zvažovat, zda ano nebo ne.“

Podle berlínské organizace Democracy Reporting International poklesly investice platforem do kontroly obsahu o 31,5 procenta. Podpora prověřování dat, takzvaný fact-checking, se dokonce snížila o 64,4 procenta. Google, YouTube, LinkedIn a TikTok podle téhož zdroje přestaly fact-checking provozovat úplně.

Zdůvodňují to tím, že vyvinuly své vlastní vnitřní kontrolní systémy. Neříkají však jaké – a dezinformacím se daří stále lépe.

Muskova síť X je dnes považována za největšího šiřitele dezinformací v Evropě a ve světě, tedy vedle už vskutku odporné sítě Telegram založené ruským podnikatelem Durovem.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu

Zatímco jedni považují existenci digitální legislativy EU za slabinu, která Evropu poškozuje při vyjednávání s USA, druzí – jako Jourová – naopak nabádají, aby z ní nic neslevovala a uplatňovala ji důsledně a bezvýjimečně. I kdyby konečným výsledkem měl být odchod amerických digitálních platforem z Evropy, nebylo by to vlastně žádné neštěstí.

Podnítilo by to naopak evropské firmy, aby se pokusily vybudovat domácí alternativy, pokud možno s pravdivějším a prověřenějším obsahem. 

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.