Meta ruší v USA ověřování faktů „Háže odpovědnost na uživatele. V Evropě to půjde hůř,“ míní Slížek

Změna má podle provozovatelů sítě přinést uživatelům větší svobodu projevu. Obsah na sítích teď bude podle šéfa Mety Marka Zuckerbergera méně cenzurovaný. Podle něj jsou ověřovatelé faktů příliš politicky zaujatí a důvěru v obsah sítí víc poškodili, než posílili. Meta přitom program na ověřování faktů sama zavedla v roce 2016. Je to tedy obrat o 180 stupňů?

Řekl bych, že je to velký obrat. Je to konec jedné éry sociálních sítí. A ta spočívala v tom, jakým způsobem sociální sítě ve velké většině přistupovaly k moderování obsahu.

Je to ústup od fact checkingu zajišťovaného třetími stranami. Mezi ověřovatele patřily i velké, renomované světové agentury jako Reuters, AFP a další organizace.

Jak ten systém doposud fungoval? Má Zuckerberg pravdu, když říká, že přinesl víc škody než užitku? 

Těžko se to hodnotí. Určitě ten systém nefungoval stoprocentně, protože na sítích je stále obrovské množství obsahu, který je nenávistný nebo šíří dezinformace. Reagovat na všechno, být všude, být tím správným nestranným arbitrem, který určuje, jaký obsah se má odstranit, nebo označit, není vůbec jednoduché.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Políbit prsten jako Zuckerberg

Ale na druhou stranu podle veřejně přístupných čísel Meta teď mluví o tom, že chybovost byla kolem deseti dvaceti procent. V tak obrovském množství se označovaly nějaké příspěvky nebo obsah neoprávněně jako škodlivý, jako určený ke smazání. 

Ale data, která Meta zveřejňuje v rámci transprarency reportů v Evropě, mluví o chybovosti řádově nižší, jen kolem dvou tří procent. A to není zas tak velký problém. Takže je otázkou, jestli se dá věřit tomu, co Meta ve svých vysvětleních říká. 

Zahraniční komentátoři si tento krok vysvětlují tím, že Meta chce vyhovět názorům nastupující vládní garnitury ve Spojených státech, tedy lidí kolem Donalda Trumpa. A ten jednu dobu měl Facebook zablokován, protože tam šířil informace, které podněcovaly k násilí a podobě. 

Jak fatální může pro Metu a Zuckerberga být to, že možná nejbližším spolupracovníkem Donalda Trumpa se stal Elon Musk, majitel konkurenční sítě X?

To spolu může souviset. Meta teď chce zavést takzvané community notes, což je systém, který už nějakou dobu funguje právě na platformě X vlastněné Muskem. 

Ten systém na první pohled vypadá zajímavě. Protože o tom, jaký kontext se přidává k obsahu, rozhoduje hlasování mezi uživateli a algoritmus, který toto hlasování organizuje. 

Vypadá to hezky, ale podle mého názoru je to spíš způsob, jakým se velké platformy zbavují odpovědnosti za obsah, který na nich je. Hážou odpovědnost na uživatele.

Čtěte také

Meta si předchází Trumpa. Končí s ověřováním faktů a přechází na komunitní poznámky à la Muskovo X

Samozřejmě tím také hodně ušetří, protože nemusí investovat do fact checkingu, do moderátorů a podobně. Regulátorům mohou sítě ukazovat, že mají nějaký systém moderování obsahu. A nejsem si úplně jistý, jestli to na síti X funguje výrazně lépe než dříve.

Tyto změny se zatím týkají jen Spojených států, ale je tam asi určitá motivace tlačit i na ostatní země, které podle Zuckerberga prosazují cenzuru. Dá se očekávat, že bude chtít zrušit ověřování faktů i v Evropě? 

V Evropě to bude mít o něco složitější, protože tady máme nařízení o digitálních trzích Digital Services Act, které dává těm velkým platformám a sociálním sítím určité povinnosti týkající se moderování obsahu. 

A kdyby ta moderace nefungovala, tak by se Meta, X a další sociálně sítě vystavovaly v Evropě riziku, že tu bude probíhat vyšetřování a mohou padnout pokuty.

Jestli k tomu opravdu dojde a jakou roli v tom bude hrát politika a účast Muska víceméně ve vládním týmu Donalda Trumpa, to uvidíme až v budoucnu. Ty snahy tady určitě mohou být, ale v Evropě by měly narážet na větší překážky než ve Spojených státech.