Ivan Štern: Imre Nagy a rudý a bílý teror
Zcela ve skrytu, za ranního šera, jak mají ve zvyku diktatury, naložili na náklaďák na náměstí stále ještě Imre Nagye jeho sochu, zde odhalenou po roce 1989, a odvezli neznámo kam.
Sám Nagy, předseda obrozenecké vlády v roce 1956 a socialista, byl o dva roky později za obdobného ranního šera, bez halasu na dvoře věznice oběšen a jeho tělo zde i zahrabáno.
Popravený premiér aneb Kádárova noční můra
Jeden den spolupracovníci a další nepřátelé na život a na smrt (a to doslova), i tak by se dal vyjádřit vztah dvou vrcholných maďarských komunistů Imre Nagye a Jánose Kádára.
Nápad odstranit sochu dostala Orbánova vláda. Nagyova socha nemá prý zmizet v nenávratnu. Bude umístěna jinde. Náměstí, nesoucí jeho jméno, se má vrátit ke jménu původnímu: Obětem rudého teroru. Obnoven tu má být i původní pomník, zřízený před válkou horthyovským režimem.
Horthy rudým terorem mínil násilí páchané maďarskými bolševiky v roce 1919 během pokusu zřídit maďarskou sovětskou republiku po vzoru bolševického Ruska.
Nemůžeme ale v této souvislosti pominout, že po porážce republiky rad byl pod vedením regenta Horthyho rozpoután pro změnu teror bílý. Na své konto si připsal srovnatelný, ne-li větší počet obětí, jež skončily buď na popravišti, anebo v lepším případě v žaláři. Demokratická Evropa Horthyho teror odmítla stejně, jako odmítala teror bolševický.
Povstání utopeno v krvi
Luboš Palata: Paradoxy výročí začátku pádu komunismu v Maďarsku
Narážím na to pokaždé, když se jdu projít po Budapešti. Čím dále od novotou fasád domů vonícího centra, tím jsou tyto stopy zřetelnější. Stopy bojů z maďarské revoluce 1956. Revoluce, kterou potlačily až sovětské tanky, proti nimž Maďaři na rozdíl od nás v srpnu 1968 vedli v ulicích Budapešti šest dnů beznadějný, ale o to hrdinštější boj.
Maďarsko tak přišlo o jedinečnou šanci pokusit se uspořádat se demokraticky. Až do roku 1989 se zmítalo nejprve pod tyranií fašistickou, později pod tyranií komunistickou.
Když v roce 1926 Peroutkova Přítomnost psala o konání prvního panevropského kongresu ve Vídni, majícího za cíl sjednotit Evropu a dosáhnout jejího mírového uspořádání, všiml si zpravodaj listu přítomnosti Maďarů. Nebral si v jejich případě žádné servítky.
O nich, o představitelích maďarské vlády napsal: „Horthyho vláda si nenechala ujít příležitost, aby pod záminkou účasti na panevropském kongresu do Vídně propašovala své odporné trabanty. Vzdor tomu, že jsou jako horthysté vyhazováni z každé slušné společnosti…“
Konec gulášového socialismu? aneb Maďarsko 1989 – od přestavby k demokracii
Klíčové události maďarských dějin roku 1989 očima Československého rozhlasu poslouchejte v dalším vydání pořadu Archiv Plus.
V roce 1956 se Maďaři znovu po mnoha letech pokusili nenásilnou formou o svobodu a demokracii. K násilí sáhli až v okamžiku, kdy byli vyprovokováni krvavým násilím tajné policie a Rusů. Pak už nešlo jen o nápravu poměrů, ale o obranu země před cizí invazí.
Povstání bylo utopeno v krvi. Další krev tekla v kádárovských mučírnách a na popravištích. Stovky lidí byly nelítostně oběšeny jen proto, že hájily nezávislost země. Dokonce výrostci, kteří ještě nedosáhli 18 let věku, byli drženi za mřížemi až do jejich osmnáctin, aby je v den narozenin oběsili.
Imre Nagy, přesvědčený, že bez svobody a demokracie není možný ani socialismus, byl po zrádném vylákání z jugoslávského velvyslanectví odsouzen k smrti a v roce 1958 vzdor marnému úsilí polského Gomulky a jugoslávského Tita Jánosem Kádárem oběšen.
Naskýtá se otázka, kterého teroru byl obětí? Rudého, anebo bílého? A má vůbec smysl je rozlišovat? V tom jasno mám. Obávám se, že v tom jasno má i Viktor Orbán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
