Ivan Štern: Evropský husarský kousek – smlouva s Mercosurem
O smlouvě o volném obchodu mezi Evropskou unií a jihoamerickými státy sdruženými ve společenství Mercosur napsal německý deník Handelsblatt: „Je to kus toho starého světa multilaterálního obchodu, který je založen na dobrovolné spolupráci místo vydírání.“ Měl tím na mysli celní politiku amerického prezidenta Trumpa.
Smlouva, která ještě podléhá ratifikaci členských parlamentů Unie a evropského parlamentu, není všemi tak nadšeně a jednoznačně přijímána. Zneklidňuje francouzské, italské, polské a rakouské zemědělce.
Čtěte také
Obávají se, že levné jihoamerické hovězí, drůbež a cukr je vytlačí i z domácího trhu. Unie proto dojednala dodatky. Měly by zohledňovat jejich obavy a uvolnit tak cestu k ratifikaci smlouvy.
Obecně trh, který tvoří Evropská unie se svými necelými 500 miliony obyvatel, smlouva zvětší na trh s více než 700 miliony obyvatel. Řečeno slovy německého kancléře Merze, dojde k výměně argentinského hovězího za německé automobily. Jde o ohromný impuls pro evropský průmysl, zejména pro ten, který je orientován na vývoz.
Alternativa k Číně a USA
Čtěte také
Smlouva s Mercosurem znamená nejen miliardové úspory ve clech, ale také volný přístup Evropy k lithiu v Argentině, k železné rudě, mědi a kobaltu v Brazílii, k surovinám potřebným pro výrobu baterií, větrných elektráren a v neposlední řadě pro výrobu elektromobilů.
Brazílii, Argentině, Uruguayi a Paraguayi otevírá možnost v zemi umístit evropské investice, úžeji tak propojit průmysl na obou stranách Atlantiku, stát se součástí evropských dodavatelských řetězců, a nebýt jen redukovány, viděno z Číny, na dodavatele surovin.
Dohoda je rovněž jednoznačným dokladem toho, že globalizace nemá jen odpudivé stránky, jak ji líčí škarohlídi. Může znamenat, a to nejen na obou březích Atlantiku, nezanedbatelné přínosy i pro obyčejného člověka. Evropa se tak pro řadu zemí může stát popudem k tomu, aby ji přehodnotily a viděly ji jako alternativu k Číně či k Spojeným státům.
Čtěte také
O to podivnější je zjištění, že dohodu vyjednat trvalo oběma stranám více než 25 let. Pokud Evropa chce v nastoupeném trendu pokračovat a stát se po výtce přitažlivou alternativou k Číně či Spojeným státům, musí v nejkratší době obdobnou smlouvu dohodnout i s asijskými zeměmi, jako jsou Indie, Indonésie, Filipíny, Malajsie a Thajsko. Je potěšitelné, že šéfka evropské komise Ursula von der Leyenová se ještě tento rok vypraví do Indie.
Možná bychom, měli být vděčni za zjevení čínského prezidenta Si a amerického Trumpa. Bezděky, možná proti vlastním záměrům ve snaze Evropu upozadit, jejich silová politika nejspíš přispívá k evropské obrodě, pro malomyslné Evropany tak potřebné.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
