Karel Barták: Evropská komise potvrdila podpisem dohody s Mercosurem, že hájí na prvním místě ekonomické zájmy EU
V Bruselu se uzavíraly od poloviny týdne sázky, zda staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová najde dost odvahy, aby se vydala do Montevidea podepsat dohodu o volném obchodu se sdružením latinskoamerických zemí Mercosur, nebo zda radši zůstane doma. Nakonec se srdnatě zhostila své odpovědnosti, sedla do letadla a dohodu s prezidenty Brazílie, Argentiny, Uruguaye a Paraguaye podepsala.
Udělala to navzdory velmi rozhodnému odporu několika členských států EU a zejména Francie. Prezident Emmanuel Macron ji krátce před odletem naposled telefonicky přemlouval, aby si to rozmyslela, a strašil nepříjemnými důsledky. Francouzští diplomaté i komentátoři ji zasypali výčitkami, že využila vládní krize v jejich zemi a Macronovi „vrazila kudlu do zad“. Negativní, i když ne tak emotivní reakce bylo slyšet také z Říma nebo z Varšavy.
Čtěte také
Von der Leyenová přitom zvolila jedinou možnou cestu. Přestavme si, co by se dělo, kdyby byla do Montevidea neodletěla? Smazalo by se tím skoro čtvrt století náročného vyjednávání, do kterého obě strany vložily značné úsilí. Nevznikl by obrovský prostor volného obchodu se sedmi sty miliony spotřebitelů, ráj a bonanza pro podnikatele z obou stran a významný podnět pro evropskou a latinskoamerickou ekonomiku.
Jen na nezaplacených clech vydělají evropští exportéři podle výpočtů komise čtyři miliardy eur ročně. Už dnes podniká v zemích Mercosuru na 30.000 malých evropských podniků; pokud zmizí většina cel a dalších překážek, jejich počet poroste.
Macron, Giorgia Meloniová nebo Donald Tusk mají obavu, že dohoda podnítí nespokojenost domácích zemědělců. Jejich evropské střešní organizace Copa-Cogeca už bubnují do boje; opět hrozí, že traktory vysypou hnůj před vládními úřady.
Čtěte také
Farmáři se bojí laciného a dobrého hovězího z argentinských pamp, drůbeže a sójových bobů. Von der Leyenová je naléhavě uklidňovala, že na dovážené potraviny jsou kvóty a že budou podléhat nejpřísnějším evropským fytosanitárním a veterinárním parametrům. Nic naplat.
Někteří politikové mají plnou pusu Evropy a vizí o její budoucnosti, o potřebě čelit globálně rozpínavosti Číny a snižovat závislost evropského průmyslu na čínských surovinách a polotovarech. Když se však Evropa, po těžkém mnohaletém jednání, vybaví hospodářskou výhodou, zaleknou se prvního rolnického protestu. Vnitropolitické ohledy bohužel často převáží nad zájmem celého bloku. Tak to mají evropské demokracie uspořádáno a těžko se tím dá něco dělat.
Po pětadvaceti letech úkol splnila
Dohoda s Mercosurem je přitom v kontextu nástupu staronového amerického prezidenta pádným a hodnotným důkazem, že se Evropa nechce vydat cestou ochranářství, že chce obchodovat se světem otevřeně a podle pravidel. Nová bezcelní zóna uzavřená pod nosem Spojených států je jakousi první symbolickou odpovědí na očekávaná Trumpova dovozní cla i na jeho rušení dohod o volném obchodu platných mezi USA a jeho sousedy.
Prostě a jednoduše: Evropská komise dostala od členských států pokyn, aby ambiciózní dohodu se čtveřicí latinskoamerických zemí dojednala. Po pětadvaceti letech úkol splnila. Tak to má být. Nyní je na členských státech, aby posoudily, zda jim výsledek vyhovuje nebo ne.
Francie by ho mohla potopit, pokud sežene podporu dalších tří členských států a společně budou reprezentovat 35 procent obyvatelstva EU, prosadí svou. Bylo by to neblahé, ale také podle pravidel.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
