Ivan Hoffman: Konec senátní nudy?

Senát
Senát

Do ustavující schůze Senátu v jeho 12. funkčním období zbývá přesně týden. Senátoři stále mají dost času předjednat, koho zvolí do vedení a jak obsadí výbory.

Stále reálnější je ale i možnost, že se na předsedovi nedomluví a až hlasování ukáže, kdo disponuje největším koaličním potenciálem.

Jsem diplomat, který umí bouchnout do stolu. Mám dojem, že Senát je noblesní a bez politikaření

Martin Červíček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes vítáme ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové nového senátora Martina Červíčka, zvoleného v senátním obvodě číslo 47 - Náchodsko.

Tím, že v Senátu nikdo nemá jasnou většinu, není jak lpět na tradici, že nejsilnější klub má předsedu. Místo gentlemanské dohody tak dost možná rozhodne normální politický boj, čímž ospalá atmosféra horní komory vezme za své.

Voliči zkrátka senátorům připravili budíček. V komoře, která nemá valnou politickou moc, bude boj o moc něčím revolučně novým a třeba i užitečným.

Pod tlakem stran

Senát byl v minulosti vždy dobře předvídatelný a možná právě tomu vděčí za imidž postradatelnosti. Když se od Senátu nic překvapivého nečekalo, veřejnosti snadno uniklo, když byl v něčem, například v kontrole legislativy přicházející z Poslanecké sněmovny, užitečný.

Petr Hartman: „Nákup“ nezávislých senátorů se nemusí vyplatit

Bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (vpravo) a Marek Hilšer (vlevo) oznámili na společné tiskové konferenci, že posílí v Senátu klub Starostové a nezávislí

„Koupíme nezávislé senátory. Velmi spěchá. Cena dohodou.“ Inzerát v tomto duchu by si v současné době mohli dát představitelé senátních klubů. Konkrétně těch, které touží být nejpočetnějším uskupením v horní parlamentní komoře.

Navíc vypadalo hloupě, když o smyslu Senátu museli přesvědčovat veřejnost samotní senátoři, protože nikdo jiný to za ně neudělal. To by se nyní, když Senát není modrý ani oranžový a všichni si v něm vyhrnuli rukávy, mohlo změnit.

Podmínkou politického boje jsou politické ambice. To je cosi, co v minulosti u senátorů nebylo příliš k vidění. Ztotožňovali se s adjektivem „horní“, které se pro jejich komoru užívá, a ostentativně byli nadstranicky nad věcí.

Ivan Hoffman

Nyní jsou ovšem pod tlakem svých stran, které v Poslanecké sněmovně hrají druhé housle, aby v Senátu byli za straníky a takto se zviditelňovali. Čekají to od svých senátorů Starostové, ODS, KDU-ČSL, ale také oslabená ČSSD.

Sněmovnou se Senát určitě nestane. Nemusí ale zůstat politickou periférií. Řečeno s klasikem: Chce to jen trochu života do toho umírání.