Petr Hartman: „Nákup“ nezávislých senátorů se nemusí vyplatit

18. říjen 2018

„Koupíme nezávislé senátory. Velmi spěchá. Cena dohodou.“ Inzerát v tomto duchu by si v současné době mohli dát představitelé senátních klubů. Konkrétně těch, které touží být nejpočetnějším uskupením v horní parlamentní komoře.

Docílit toho chtějí ne kvůli prestiži, ale s vidinou možnosti nárokovat si post předsedy Senátu. Jde o druhého nejvyššího ústavního činitele v zemi. Je to tudíž silná politická figura.

Ondřej Konrád: Hledá se čtvrtý do mariáše ústavních činitelů

Jiří Drahoš

Jaký klub si vyberou nově zvolení nestraničtí senátoři, uvidíme zakrátko, nejsilnější uskupení v horní komoře by pak mohli mít buď Starostové a nezávislí nebo občanští demokraté.

Proto se senátní zákulisí proměnilo, s nadsázkou řečeno, v tržnici, ve které se čile obchoduje s nezávislými senátory. Ti by podle uváděného přívlastku měli zůstat skutečně nezávislými a do žádného klubu nevstupovat. Bez členství v nějakém početně silném však nic zásadního v horní parlamentní komoře neprosadí.

Vybrat by si mohli poměrně rychle na základě programu, který daný klub reprezentuje a na základě lidí, kteří jsou jeho členy.

V neposlední řadě by měli přihlížet k tomu, jak funguje daná strana, ke které se jako nezávislí vstupem do klubu de facto přiřadí. Byť někteří z nich získali mandát s podporou více politických subjektů, nemělo by jejich rozhodování být příliš složité.

Více škody než užitku

Po nedávno skončených volbách tomu tak úplně není. Což nepřispívá k dobré pověsti horní parlamentní komory. Zákulisní dohadování totiž vyvolává dojem, že ani tak nejde o ideje a osoby, ale o různé prebendy, které by váhající a velmi žádaní senátoři mohli získat.

David Klimeš: Senát funguje dobře, ale volby do něj ne

David Klimeš

Vládní strany nad senátními volbami zaplakaly, opoziční ODS se radovala. Debaty o rušení Senátu, které pramení z antipatií premiéra Andreje Babiše vůči horní komoře parlamentu, se zas odkládají. 16procentní účast v druhém kole je tristní a je na místě se bavit o změně volebního systému. V prvním kole má každý volit toho, kdo je jeho jasná volba. V druhém kole má pak volit menší zlo a voliči třetího, čtvrtého a všech dalších kandidátů se mají přelít za prvního či druhého.

Řeč je o členství ve výborech, komisích a také o šanci dostat se do jejich vedení.  Určité otálení, do kterého klubu se zařadit, tak může být součástí taktiky vedoucí ke zvýšení ceny.

Některé kluby jsou patrně ochotny tímto způsobem zaplatit. Přitom ani jeden z nich nebude v horní parlamentní komoře výrazně dominovat. Nebude tudíž moci prosadit svého kandidáta na předsedu Senátu bez dohody s ostatními. Při hledání kompromisu nelze vyloučit, že pozice nejsilnějšího klubu nebude nakonec rozhodující.

Petr Hartman

„Nákup“ nezávislých senátorů se proto nemusí vyplatit. Také kvůli tomu, že pokud by do svých řad tímto způsobem přilákali někoho s velmi odlišnými názory, dlouhodobě by ho stejně neudrželi. Zároveň by riskovali narušení vnitřní soudržnosti a atmosféry uvnitř klubu. Zkrátka takováto investice by nakonec mohla přinést více škody než užitku.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.