Ivan Hoffman: Boj za mír
V den, kdy podle našich dobře informovaných amerických zdrojů Rusko zaútočí na Ukrajinu, neuškodí prohodit pár slov o míru. Vedou k němu dvě cesty. Jednou je zbrojení, druhou odzbrojení. Povšimněme si, že nikdy není řeč o závodech v odzbrojení, závodí se výhradně ve zbrojení.
Proto je mír velice nákladná záležitost a ne každý si mír může dovolit. I populární poučka „chceš-li mír, připravuj válku“ v sobě ovšem skrývá dilema.
Čtěte také
Kdo je připravený na válku, musí bojovat s pokušením mír vybojovat definitivně, tedy poražením nepřítele. U míru je podstatné, že se vyhlašuje. Mír je to, co následuje po válce. Jeho cena roste v přímé úměře k předchozím válečným škodám a ztrátám na životech. Čím větší masakr, tím opojnější mír.
Mírová hnutí dávají před zbrojením jednoznačně přednost odzbrojení. To je důvod, proč se jedná o hnutí nevládní, nezisková, a vzpomínám i na české Nezávislé mírové sdružení, jež bylo hnutím disidentským a v případě běhů Třídou politických vězňů i hnutím svého druhu recesistickým.
Členství v NATO
Mírová hnutí vesměs vidí cestu k míru v demilitarizaci, nespatřují ve zbraních mírový potenciál, zbraně si oškliví.
Čtěte také
Zajímavé ale bylo, že v období studené války mělo jaderné zbrojení podporu katolických biskupů, kteří před nenásilným nastavováním druhé tváře upřednostňovali obranu života, za kterou považovali zastrašování atomovým hřibem.
Mír kráčí v proměnách času velice klikatými cestami a velmi často s válkou ruku v ruce.
Jak to tedy bude s mírem na Ukrajině, kde už je vše k boji za mír připraveno, na místě jsou americké protitankové střely i česká dělostřelecká munice a teď najednou slyšíme, že Rusové ukončují u hranic s Ukrajinou vojenská cvičení, čímž do nadějně se vyvíjejícího boje za mír házejí vidle? Bude těžké vybojovat mír na Ukrajině bez Putina, kterému mír nestojí za válku.
Ukrajina si zřejmě bude muset na mír ještě nějakou dobu počkat a bez členství v NATO se ho možná nedočká nikdy.
Autor je komentátor Deníku
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
