Ivan Binar: Nutrie migrující

3. leden 2019
Nutrie v Praze

Nutrie se rozhodly migrovat z Hrdlořez do Libně. Lidé si je pletou s bobry, jenže bobři kácejí stromy a mají placaté ocasy pokryté střešními taškami bobrovkami, proto jsou to bobři.

Nutriím trčí z huby žluté zuby, ocas mají lysý, okrouhlý a stromy nekácejí. Jejich předky přivlekl z Jižní Ameriky bílý muž; stahoval z nich kůži a zbytek snědl.

Ivan Binar: Muka volby

Ekologie

Politické strany, opravdové politické strany, které se stále ještě – alespoň slovy – hlásí ke své tradici, připomínají plechovky notně vybledlých barev, rzí prolezlé, poloprázdné.

Některé uprchly do Hrdlořez, tam si vyhrabaly ubytování v březích Rokytky a začaly se rozmnožovat. Dnes už není po kožiších sháňka, nejsme přece pračlověk Janeček, abychom chodili ve zvířecí kůži. A nutrii ala králík už nenabízí žádná lepší restaurace.

Rokytka byla kdysi narovnána a zregulována, z říčky se stal kanál. V kanále nabrala voda rychlost, jako by se nemohla dočkat, až se vlije do Vltavy. Dneska je však žádoucí, aby voda zůstávala co nejdéle tam, kde je.

Do Hrdlořez přijely bagry a jiné zemní stroje a začaly Rokytku klikatit – vracet do původního stavu, což je rozumné. Děje se tak i jinde ve světě. Taky v Mnichově, v místech, kde to bylo možné, vrátili Isaře dřívější podobu. A hle, změna přilákala původní zvířenu i rostlinstvo a taky pán tvorstva se tam cítí mnohem lépe než před zklikatěním.

Z Libně nás nikdo nedostane!

Jenže nutriím v Hrdlořezích čilý pracovní ruch nesvědčil, bagry jim rozryly nory. Sbalily si tedy své saky paky, popadly mláďata a daly se na útěk, zachránit holé životy. Zbloudit nemohly, Rokytka je přivedla do Libně a tam se s nimi vlila do poklidného slepého ramene Vltavy.

Ivan Binar: Trojský most

Trojský most

Před čtyřmi lety v říjnu byl dostavěn a uveden do provozu most z Holešovic do Troje, architektonický skvost.

Už si tu zvykly, v Libeňském ostrově našly zalíbení. S místními obyvateli – kačenami, lyskami, rybáři a zakotvenými čluny – si zjednaly modus vivendi, nepřekážejí si navzájem, lidé jim i sem přinášejí potraviny a mylně je pokládají za bobry. Jsou tu jako doma.

Ale co Hrdlořezy? Bagry už dávno odtáhly a Rokytka se klikatí líbezným kusem přírody, obrůstá rákosím a jiným přirozeným bejlím, voda se zklidnila, už se tak zbrkle nežene pryč, žáby kvákají, vážky poletují, klid a mír rozhostil se vůkol. Není čas vrátit se domů?

Ivan Binar, spisovatel a překladatel

„Kdepak! To bychom musely do Jižní Ameriky, tam je domov nutrií. Co vás to jenom napadlo? Už jsme si tu zvykly. Z Libně nás nikdo nedostane! Ledaže by se i tady začalo bagrovat a nám nezbylo, než zachránit holé životy a táhnout dál: do Troje, do Klecánek, do Kralup... a třeba až do Hamburku.“

Spustit audio
autor: Ivan Binar