Ivan Binar: Trojský most

Železný Rámusák, po kterém směly rámusit jenom tramvaje a zlehka našlapovat chodci, byl rozebrán a odvezen do starého železa. Po novém mostě jezdí všechno, co má kola, bez omezení.

Měl vypadat jinak a stát o miliardu méně. Praha musí za Trojský most zaplatit pokutu 11 milionů

Praha dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 11 milionů korun za chyby ve veřejné zakázce na výstavbu Trojského mostu, který je součástí tunelového komplexu Blanka. Magistrát podle úřadu připustil podstatné změny podmínek stanovených ve smlouvě o dílo, což je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, uvedl úřad v tiskové zprávě.

Krásnější most nebyl v tomto miléniu postaven: most za jednu miliardu a 300 milionů. Poněkud se, pravda, prodražil, ale copak může být taková krása zadarmo? A kohopak už dneska zajímá, kolik stál Karlův most a kdo si při něm kapsu namastil…

​Nový Trojský most je nejkrásnější za tmy. Jeho konstrukce se rozzáří řetězy světel; horní část oranžovými, po stranách a zespodu modře. Nádhera! Světla si pohrávají se zvlněnou hladinou, ryby se sbíhají ze všech stran, aby se v té kráse vykoupaly, kačeny kvákají nadšením, rackové křídly mávají a labutě si mohou krky ukroutit. Dokonce vzácný ledňáček se pod mostem ubytoval.

​Jenže jenže, zpočátku svítila všechna světla ukázněně, pak začala některá zlobit, chorobně poblikávat... a dneska? Původní dokonalost iluminace je rušena temnými prolukami. Kdosi tu hrubě zanedbává údržbu!

A co na to ledňáček?

Trojský most je prý předražené dědictví bývalého vedení magistrátu

Nové vedení Prahy se začíná učit, jak zlehka našlapovat. Hrozí totiž, že při hřmotnější chůzi vypadne z nějaké magistrátní skříně další kostlivec po minulé reprezentaci. Takovým strašákem je i Trojský most, který bude navazovat na tunel Blanka, a po sedmdesáti letech bude prvním novým mostem v srdci Prahy. Původně měl totiž stát 400 milionů, bývalý šéf Odboru městského investora ale objednal most v lepší kvalitě, a cena najednou poskočila na 1,2 miliardy.

​V dobách, kdy musel každý zdravý mladý muž do války, opakovala se začasté na mnoha kasárenských dvorech tato příhoda: Důstojník nechal nastoupit jednotku a z nastoupené jednotky vystoupit vojáka, známého lempla Dolečka: „Tři kroky vpřed vchod!“ A začal po něm řvát:

​„Čeče, co to je, toto! Vždyť vy nemáte, vojín, zapnutej knoflík! Vždyť vy ten knoflík vůbec nemáte! Co jste tím myslel? Začíná to urvaným knoflíkem a končí prohranou bitvou. Co bitvou, prohranou válkou to končí!“ A voják byl citelně potrestán: stokrát k zemi vztyk, s plnou polní na zádech.

​Takový krásný most! Bude osoba odpovědná za osvětlení pohnána k odpovědnosti? Spraví to stokrát k zemi vztyk s plnou polní na zádech? Zjedná se náprava? Lempl Doleček si ten knoflík musel přišít, aby neprohráli bitvu. Začíná to neopraveným osvětlením a končí prohranou válkou.

Ivan Binar|foto: Věra Luptáková

Jedna tramvaj sedmnáctka z Troje do Holešovic, druhá z Holešovic do Troje, autobus plný návštěvníků zoologické zahrady, řada aut tam, řada aut zpátky, pěšáků plné chodníky, a… bum!

​Vyplašilo to důvěřivého ledňáčka. Domníval se, že pod takovým krásným mostem je v bezpečí a teď si musí hledat nový domov.