Iva Pekárková: Paní, nehoří vám kočka?
Ta fotka byla dramatická. Hasič v plné výzbroji a výstroji šplhal po vysouvacím žebříku na střechu čtyř- nebo pětipatrového domu. Na pozadí černé noční oblohy, ozářen blikajícími světly. Svítil si baterkou. Plameny mu na cestu nesvítily, protože tahle budova nehořela. Hasiči hledali ztracenou kočku.
Vyfotil si to jeden můj známý a obrázek umístil na sociální média.
Nejdřív, jako obyčejně, reagovali láteřiči. Láteřili na všechny ty peníze daňových poplatníků, které na hledání ztracené kočky padnou, copak si ji paní nemohla líp hlídat? Tahle neopatrná důchodkyně by měla aspoň platit za výjezd. Takovou nezodpovědnost je třeba trestat. A je tolik důležitějších věcí, na které by měl stát věnovat peníze. V lecčems měli pravdu.
Čtěte také
Pak přišli relativizátoři a vysvětlovači. Ti všechno vysvětlili a zrelativizovali. Když člověk jednou navštíví skutečně chudou zemi, neřkuli válečnou zónu, říkali, sotva se dokáže nadchnout pro rozsáhlou akci, která má za úkol zachránit kočku… no ale Česko není chudá země a nejsme ani válečná zóna. Můžeme si dovolit ztracené kočky zachraňovat.
Zejména ve světle toho, že majitelce kočky – určitě je to stará osamělá paní – nález jejího miláčka zvedne náladu a tudíž imunitu, a tak svými stesky a bolístkami tolik nezatíží české zdravotnictví. Hledání ztracených koček navíc vylepší vztah veřejnosti, vesměs kočkomilné, k hasičům. Nemluvě o tom, že i hasiči musejí občas provětrat výzbroj a výstroj a protáhnout si údy ztuhlé nudou a dlouhým čekáním. Jistě i tihle diskutující měli pravdu, relativně vzato.
A jak to dopadlo?
Čtěte také
Pak se ozvala manželka hasiče-veterána. Informovala nás, že hledání ztracených koček představuje značnou část výjezdů. Jsou to prý buďto ztracené kočky nebo těžké bouračky, občas bunda, kterou někdo viděl plout po Sázavě a není vyloučené, že ji má pořád někdo na sobě. Výjezdy k požárům tvoří jen malou část činnosti hasičů. Jo, a na hasičárně se nikdo nenudí, díky moc za optání. Můj manžel už třicet let neví, kam dřív skočit. Měla samozřejmě pravdu.
Pak přišli progresivisté, či jak jim chcete říkat, a všem nám vynadali za to, že mluvíme o hasičích jako o mužích, zatímco o majitelích koček jako o ženách. Takhle genderová stereotypizace je nepřípustná. Ovšemže měli pravdu.
A pak přišel chlapec s fotkou školáčka na profilu a postěžoval si, že se nikdy nedozvěděl, jestli lost cat našli. A že je to kruťárna a random. Měl pravdu.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
