Iva Pekárková: Oni jsou zvyklí!
Zmínila jsem se před kamarádem Pepou, že počasí v Nigérii dělá v posledních letech psí kusy. Do státu Edo například už dva roky nezavítal harmattan, studený vítr ze Sahary, který obyčejně přichází koncem listopadu a na pět nebo šest týdnů celou oblast ochladí na 30, někdy dokonce 28 stupňů Celsia.
Harmattan s sebou sice přinese nepříjemnou směs jemného prachu a ostrých zrnek saharského písku, která řeže do očí a usazuje se na všem a ve všem, ale řada lidí ho vítá, protože poskytne úlevu od vlhkého vedra, jaké tam panuje po zbytek roku.
Čtěte také
Loni ani předloni harmattan nepřišel.
„No a co?“ mávl rukou Pepa. „Vždyť jsou na to zvyklí.“
Pepa patří mezi jedince, kteří, jakmile teplota stoupne na 23 nebo 24 stupňů, vadnou, hekají, ovívají se vším, co je po ruce, a stěžují si na horko. Nabídka, že ho do Nigérie vezmeme, aby to okusil na vlastní kůži, ho upřímně vyděsila. Ani nápad! On by takové vedro nepřežil.
Ale „jim“ to přece nevadí, „oni“ jsou na to zvyklí. Tohle tvrdil do očí nejen mně, ale i mému skoromanželovi K., původem z Nigérie.
Čtěte také
V něčem má samozřejmě pravdu. Afričané bývají na vysoké teploty zvyklejší než Evropané, už proto, že postrádají neandrtálský gen, který některým Evropanům pomáhá snášet nízké teploty a často z nich zároveň vytváří jedince špatně snášející teploty vysoké.
Lidé, kteří vyrostli v oblastech, kde bývá vedro, se před vedrem dovedou lépe chránit než neobeznámení lidé z chladnějších oblastí. Rezistenci k vedru v lidském genomu navíc kontroluje celý soubor genů. Zatím je nedostatečně prozkoumán, dává ale smysl si myslet, že lidé v horkých oblastech jsou vedru skutečně o něco lépe přizpůsobeni.
Žít celý život v horku je nezdravé
Schopnost těla přizpůsobit se vedru bohužel má své meze. Jakmile teplota okolí přesáhne teplotu lidského těla – a ta je u zdravých jedinců velmi podobná, ať jsou odkudkoli –, ztrácí tělo možnost ochladit se okolním vzduchem a musí dělat všechno pro to, aby se nepřehřálo.
Čtěte také
Krátkodobě to většina z nás snese bez úhony. Ale když nemáme šanci strávit aspoň pár hodin denně v chladnějším prostředí, naše vnitřní orgány, zejména srdce a játra, trpí.
Průměrná délka života Afričanů je skoro o 20 let kratší než průměrná délka života Evropanů. A není to jen nedostatkem hygieny nebo zdravotní péče. Horko samo o sobě dokáže člověku výrazně zkrátit život.
Pepa mumlal cosi o klimatizaci. No ano, klimatizace samozřejmě pomůže. To je ovšem na mnoha místech na světě velký luxus. Nemluvě o tom, že kdyby klimatizace byla dostupná pro všechny lidi, kteří ji potřebují, globální oteplování se ještě urychlí.
Na světě je čím dál víc míst, kde kvalita života kvůli vedru výrazně klesá. I urputné vedro je jedním z důvodů, proč se tolik lidí z Afriky touží dostat do Evropy za každou cenu.
A bude hůř.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
