Iva Pekárková: Croydonské pláže
Žiju sice na ostrově, ale ve zcela suchozemské čtvrti. K nejbližšímu vlezu do moře, je to od nás nějakých 80 km. Wandle, řeka, která Croydonem protéká, je sice celých 14 kilometrů dlouhá a vlévá se do Temže, ale v Croydonu je tak úzká a mělká, že by si zasloužila spíš označení potok. Voda v ní je pochybné kvality, pravděpodobně silně toxická.
Stručně řečeno: V Croydonu nejsou pláže. Každý Croydoňan, který si nemůže dovolit drahý hotelový bazén, a taky nechce, aby mu slezla kůže, dobře ví, že se v téhle čtvrti v přírodě nevykoupe.
Čtěte také
Ale, tak jako skoro ve všem, existují výjimky.
Jednu z výjimek jsem potkala v brzkém odpoledni na chodníku před nádražím West Croydon. Je to značně frekventovaný chodník. Lidé se míhají sem a tam, snad každý má nějaké poslání a snad každý někam spěchá.
Tenhle chlapík nespěchal nikam. Rozvaloval se na dece pohozené na dlažebních kostkách, pozoroval svět a vypadalo to, že mu nic, ale vůbec nic nechybí.
Vysnít si vlastní pláž
„Jo, jsem tu šťastnej,“ řekl mi, když jsem se nad ním zastavila.
Čtěte také
„Jasně, pár liber na pivo by bodlo. Ale když mi nic nedáš, nevadí. Mám kde spát. Teď v létě rád spím pod širákem. Ale i v zimě se vždycky něco najde. Oprostil jsem se od potřeby někoho nebo něco vlastnit. A jo, já vím! Dnes není horko, spousta lidí chodí v mikinách a kabátech. Ale mně se tu na slunci líbí, klidně se svlíknu do půl těla. A opaluju se. Mám tady na chodníku svou vlastní pláž.“
Chlapík byl výmluvný. Jmenoval se Geoffrey a, jak se ostatně poznalo z jeho způsobu řeči, nebyl to Londýňan. Pocházel, jak říkal, z Derbyshire, ze samého centra Spojeného království, zeměpisně řečeno. To z něj zaručeně dělalo suchozemce, ale Geoffrey měl pláže rád.
„Koukni, když se na tomhle ostrově přiblížíš k moři, najdeš tam lidi, co předstírají, že v Anglii jsou pláže. Balí se do dek a pláštěnek, aby nezmokli a nebyla jim zima. A zaručeně nevlezou do vody! Proč bych měl jezdit k moři? Říkáš, že v Croydonu nejsou pláže? To je mi fuk! Já jich tady znám spoustu. Udělám si svou pláž, kde se mi zamane. A občas dostanu od kolemjdoucích pár liber. Není to nádherný?“
Je. Dala jsem Geoffreymu pár liber a od té doby věřím, že i v Croydonu jsou pláže. Stačí si je představit.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
