Iva Pekárková: Odpadky proměněné v kámen
V neutuchající diskusi na téma, jestli – geologicky vzato – skutečně žijeme v antropocénu, tedy v epoše, kdy lidstvo svou činností dokáže změnit nejen povrch planety a zemský ekosystém, ale dokonce se zapsat do geologické historie Země, už před časem přišly na přetřes plastiglomeráty z havajské pláže.
Plastové odpadky se na ní smísily s mořským pískem, a díky táborovým ohňům, u kterých rádi sedávali návštěvníci, vytvořily hmotu nebo – chcete-li – horninu, jaká se před příchodem člověka na Zemi nevyskytovala.
Čtěte také
Osobně si myslím, že podobné hmoty nebo horniny nacházejí už dávno ve svých kamnech bezskrupulózní jedinci, kteří přes veškeré zákazy a prosby topí plastovými lahvemi, i když písek v nich vesměs nahrazuje šamot, který má trochu jiné složení.
Každopádně plastiglomeráty popsané na havajské pláži řadu učenců nepřesvědčily. Člověk musel k jejich vzniku přispět nejen odpadky, ale i zdrojem tepla.
Před pár lety ale byl na sopečném ostrůvku Trindade, který leží v tropech nějakých 1000 km od brazilského pobřeží, popsán jiný jev.
Neuvěřitelně rychlé geologické procesy
Na pobřeží tohohle ostrůvku objevili vědci jiný typ plastiglomerátu. Ten vzniká roztavením plastu z rybářských sítí, které k němu donesly mořské proudy, na kamení rozpáleném sluncem.
Tahle hmota nebo hornina vznikla samovolně z lidských odpadků, bez dalšího přispění člověka. Podle vědců nejspíš splňuje požadavky éry antropocenu, tak jak ji chápou geologové.
„Plasty z oceánů se stávají geologickým materiálem, který bude zachován v geologických záznamech Země,“ jak řekla objevitelka tohohle fenoménu, Fernanda Santosová.
A teď geologové v docela jiné oblasti, totiž na chladném pobřeží severní Anglie, přišli s dalším nehezkým objevem. Odpady, především struska, z průmyslové zóny Derwent Howe, se působením mořské vody, větru, příboje a zřejmě i zbytků chemikálií, které v nich zůstaly, proměnily v kámen.
Tenhle proces nemohl trvat déle než 35 let, soudě podle víček z limonád či mincí s vyraženým rokem výroby zabudovaným do kamene. Procesy, na jaké Příroda potřebovala miliony let, se působením člověka neuvěřitelně urychlily.
Ekologové a ochranáři z toho nemají radost. Nikdo neví, jak si planeta poradí s těmihle nevídanými hmotami.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
