Iva Pekárková: O magické ochraně

6. říjen 2020

Před nějakými 30 lety jsem řadu měsíců putovala po tribální oblasti v horách severního Thajska, kde žilo šest oficiálně uznaných nethajských kmenů.

Většina z nich se v téhle oblasti usadila před nějakými 150 až 200 lety. Zhruba ve stejné době, kdy Zlatý trojúhelník u řeky Mekongu získal světový věhlas díky kvalitnímu opiu.

Čtěte také

„Tribálům“ se tu zřejmě dařilo dobře. V 80. letech minulého století jejich počet narůstal dvakrát nebo třikrát rychleji než počet rodilých Thajců. A thajské úřady, které „horské lidi“ vesměs tolerovaly, ale jen pokud neslezli z hor, začaly mezi „tribály“ propagovat antikoncepci. 

Lidé z horských kmenů byli animisté, jejich bohové jim nepřikazovali, ať se nekontrolovaně množí. Osvětové pracovníky nadšeně vítali.

V některých vesnicích stačilo zakoupit televizor a generátor, aby se obyvatelé měli po večerech čím zabavit – a porodnost se snížila.

Čtěte také

Ale antikoncepční pilulky byly spolehlivější a osvětoví pracovníci dováželi ženám zásoby na mnoho měsíců. Pak se divili, že nefungují, dokud nezjistili, že mnozí z mužů, vědomi si své role oplodňovačů, manželkám pilulky sebrali a užívali je sami.

A tak osvětoví pracovníci začali ze všech sil propagovat používání kondomů. Dorazili do odlehlé vesnice s náručí prezervativů, sezvali vesničany na náves, navlékli si kondom na dva prsty a řekli: „Koukněte, tohle musíte udělat, až se budete milovat s manželkou. Nebudete mít tolik dětí.“ Jenže ani kondomy nefungovaly! Jak je to možné? Nebyly přece děravé.

I my „civilizovaní“ myslíme magicky?

Až pak se zjistilo… už asi tušíte co: Každý muž, když se večer miloval s manželkou, navlékl si kondom na dva prsty.

Lidé věřící v duchy stromů, duchy kamenů, duchy potoků a jednoduchou magii, která je ochrání před jejich hněvem, přijali kondom jako magickou, nikoli mechanickou ochranu.

Iva Pekárková

Často si teď na ně vzpomenu, když sleduju své spoluobčany. Lidi, kteří vesměs vychodili školu a tvrdí, že na magii nevěří, a to jak nosí roušky. Pod nosem, pod bradou, zavěšené na uchu, v kapse. Berou je jako magickou, nikoli mechanickou ochranu. Oni přece dodržují nařízení: vždyť nosí roušku.

Vypadá to, že máme pořád k myšlení takzvaných „primitivních“ lidí mnohem blíž, než si myslíme.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně

Spustit audio