Iva Pekárková: Klíněnka a zbytečný smutek
Klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella) je maličký motýlek sotva půl centimetru dlouhý, s elegantníma bílýma nožkama a bílými proužky na křídlech oranžovohnědé barvy.
Je vlastně moc krásná, ale toho si vzhledem k její velikosti všimne málokdo.
Čtěte také
Klíněnka k nám připutovala z Balkánu začátkem 90. let a pár let nato se zdálo, že snad každý kaštan (tedy, botanicky správně, jírovec maďal) je klíněnkou napadený. Neměla tady dostatek přirozených nepřátel a navíc jí pomohlo globální oteplování. V českých nebo moravských podmínkách zvládne klíněnka tři i čtyři generace za rok. Na zimu se zahrabe do spadaného listí, většinou ve stadiu kukel, a na jaře se vyklube a ničí strom dál.
Když se z vajíček nakladených na svrchní stranu listů vylíhnou larvičky, zavrtají se do listu a vyžírají jeho vnitřní pletivo. Říká se tomu „minování“. Stromy obvykle bez úhony zvládnou napadení lecjakými škůdci, ale klíněnka byla tak přemnožená, že na mnoha jírovcích byl mnohonásobně napaden úplně každý list. Listy se kroutily, hnědly, opadávaly. V polovině devadesátých let zůstal leckterý strom holý už v půlce července.
Báli se o „kaštany“
Laikovi se to nelíbilo, odborník se děsil. Jeden čas si mnoho botaniků myslelo, že klíněnka zničí snad všechny naše kaštany, podobně jako infekční grafióza před časem zničila téměř všechny jilmy.
Čtěte také
V Průhonicích lidé toužící jírovce zachránit pilně sbírali kaštany ze stromů, které se zdály nejméně napadené. To aby se zachoval genofond odolných jedinců pro případ, že ty méně odolné uschnou. Bylo to smutné období pro lidi, kteří měli jírovce rádi, a takových byla spousta. Jírovec – tedy, jak se mu neodborně říká – kaštan, se stal nedílnou součástí naší krajiny, té venkovské, ale snad ještě víc té městské.
A přes usilovnou snahu se nedařilo najít chemický prostředek, který by ničil klíněnku, ale nezabíjel ostatní hmyzy.
A pak se přišlo na to, že stačí spadané listí zpod stromů odklidit a buď ho spálit, nebo ho zkompostovat, zkrátka zařídit to tak, aby kukly klíněnky nepřežily zimu. Maličký škůdce nezmizel, jistě že ne. Ale už nebyl tak přemnožený.
A jírovce českou krajinu neopustily. Ty nejvíc napadené pouze shodí listy dřív, než bývá zvykem. To ale odborníci dnes považují za kosmetickou vadu.
Autorka je publicistka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
