Iva Pekárková: Když vás něco napadne
Jednou se Alberta Einsteina zeptala novinářka: „Pane Einsteine, jak si zaznamenáváte své nápady? Zapisujete si je do notýsku? Na stroji? Diktujete je sekretářce?“ A Einstein na to: „Milá slečno, v mém oboru jsou nápady tak vzácné, že pokud už vás něco napadne, zaručeně si to zapamatujete.“
Čtěte také
Albertu Einsteinovi se přisuzuje mnoho citátů. Mnohé z toho, co údajně řekl, podle všeho nikdy neřekl. Přiznám se, že se mi nepodařilo ověřit, že citát, který jsem mu právě přisoudila, je na sto procent pravdivý. Ale příhoda, kterou chci vyprávět, se zaručeně stala. Nejspíš mnohokrát.
Chlapík, říkejme mu Joe, se zfetoval. Zfetoval se množstvím výrazně větším než malým čehosi výrazně silnějšího než divoce rostlé indické konopí. Byl doma sám. Povaloval se na kanapi a hlavou mu vířily věci, jaké vířívají hlavou chlapíkům s podobně přismaženým mozkem.
Myšlenka, která spasí lidstvo
A tu Joeovi zničehonic v mysli vytanul NÁPAD. Ta nejúžasnější myšlenka, jaká kdy vytanula v mysli komukoli. Ani Alberta Einsteina v životě nenapadlo něco tak úžasného. Bylo to osvícení, které mu přinesli na křídlech andělé.
Čtěte také
Jediná krátká věta, která vyjadřovala veškerou moudrost lidstva a všechny lidské znalosti – to, co lidstvo už zná, i to, co objeví za tisíce let, pokud přežije. Joe navíc věděl, že má-li lidstvo přežít, tuhle myšlenku k tomu potřebuje. Bez ní planeta zahyne a veškeré lidské snažení se propadne do víru všehomíra.
Joe žádný Einstein nebyl. Věděl, že tuhle myšlenku, jakkoli jedinečnou, brzo zas zapomene, brzo mu vypadne z mozkových závitů a nezbude z ní NIC. Musí si ji zapsat, bez váhání. Závisí na tom osud planety.
Joe marně hledal kus papíru, na který by ji zapsal. Ani tužku doma nenašel. Bylo to k uzoufání. Naštěstí ho andělé znovu osvítili, jeden ukázal na zeď nad kanapem a poradil mu, co musí udělat. Joe si stáhl kalhoty, vypudil do dlaně jedinou dostupnou hmotu a myšlenku si zapsal na zeď. Spokojeně vydechl. A ztratil vědomí.
Když se druhý den probral, s vypětím všech sil otevřel jedno oko a rozhlédl se po místnosti, všiml si ke svému překvapení hnědého nápisu na zdi obýváku. Nápis zněl: NĚCO TADY SMRDÍ.
Vyjadřoval všechno. A byl pravdivý.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
