Alice Muthspiel: Znovuotevřeni katedrály Notre-Dame se bude slavit ještě půl roku
Jako egyptský mytologický pták Benu či bájný pták Fénix. Pařížská Notre-Dame povstala z popela ve své skvělosti, mnohem zářivější a dokonalejší, než bývala před pěti lety. 7. prosince se znovu rozezněl třináctitunový zvon Emmanuel na znamení pařížskému arcibiskupovi, aby rituálním žalmem 121 a třemi údery biskupské berly požádal katedrálu o otevření svých dveří. Byl to podle Francouzů ten nejsilnější moment povznášející duši a naplňující srdce národní hrdostí a emocemi.
Z historie Francouzi dobře vědí, že je to místo korunovace Napoleona a pohřebních obřadů významných prezidentů 5. republiky Charlese de Gaulla, Françoise Mitterranda a Georgese Pompidoua.
Dojemný projev prezidenta Emmanuela Macrona během znovuotevření tohoto národního symbolu dal mnohým naději na znovuvzkříšení své země a překonání současné politické krize. Připomněl, že jsou Francouzi dědici minulosti větší, než jsou oni sami, a jež může každý den zmizet.
Dvě stovky novinářů
Ze šťastných 40 tisíc osob, které měly možnost se zúčastnit inaugurace v samotném prostoru památky, bylo akreditováno 225 novinářů z 200 zemí světa.
Bezpečnostní opatření prefektury však byla velmi přísná. Nejen že nám byl přístup limitován uzavřenými nábřežími a kontrolami. Museli jsme být v katedrále již pět hodin před zahájením.
Čtěte také
Do interiéru jsme byli doprovázeni ve skupinkách a po usazeni až do odchodu rigorózně střeženi. Nikdo neměl právo se v katedrále jen tak halabala procházet sám, a to ani poté, když byl usazen.
Ukojit svou zvědavost a vidět zahraniční delegace v čele se zvoleným Donaldem Trumpem, Volodymyrem Zelenským a Jill Bidenovou měli tu čest jen účastníci v prvních řadách.
Do katedrály je z bezpečnostních důvodů přiváděli bočním vchodem. Na rozdíl od bývalých francouzských prezidentů a hodnostářů, které jsme viděli hrdě defilovat procházejíce středem.
Za Česko Duka
Českou republiku zastupoval na ceremoniálu a nedělní mši jeho eminence kardinál Dominik Duka doprovázený dominikánským knězem Fra Irenejem Šiklarem. Byl jedním z třiceti zahraničních duchovních.
I oni měli být na místě podle protokolu imperativně mezi 15.30 a 15.45. Ale člověk míní a Bůh mění. Let malým letadýlkem zmítaným silnými poryvy větru a deště dopravil delegaci, řádně „pohoupanou“ ve vzduchu, na letiště v Bourget s nemalým zpožděním. Následnou cestu autem navíc zkomplikovaly uzávěrky silnic.
Čtěte také
Odvážný taxikář však vzal situaci do vlastních rukou a po francouzsku se probojoval navzdory větru, dešti a policejním kontrolám skoro až před chrámová vrata, kam vzácnou zahraniční návštěvu zanechal svému osudu 10 minut před příjezdem francouzského prezidenta. Po celý čas obřadu jsem pak kardinála Duku viděla v těsné blízkosti pařížského arcibiskupa.
Svěřil se mi, že po své desáté návštěvě Notre-Damu může potvrdit, že se katedrála skutečně rozzářila, a setkání vnímal jako důležité i velmi krásné. Konstatoval, že liturgie v této pařížské katedrále má tradici. Kázal zde jeden z důležitých obnovitelů dominikánského řádu otec Henri Lacordaire, velký reformátor 20. století otec Cormier, či kardinál Lustiger, s kterým jeho eminence celebroval svatodušní svátky v roce 1989.
Nejkrásnější vzpomínky má však na Te Deum, které sloužil slavný spisovatel a držitel Oscara otec Raymond Léopold Bruckberger, přítel Charlese de Gaulla.
Oslavy
Oslavy potrvají mnohem déle. Od 8. do 15. prosince zve diecéze na takzvanou oktávu, osmí dní mší pro veřejnost.
Ale ani oktávou slavnosti nekončí. Po dobu šesti měsíců se postupně katolíci z celé Francie v doprovodu kněží či biskupů ze svých farností a diecézí vydají na pouť zakončenou slavnostní mší v prestižním svatostánku.
Pro pátera Jaroslava Lobkowicze, který slouží mše za českou komunitu v kostele Notre-Dame de Boulogne, to bude 17. května 2025 u příležitosti diecézní poutě.
„Znovuotevření katedrály Notre-Dame je významnou událostí pro lidové cítění. Tato památka, zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, dokázala sjednotit síly jak tradičních řemeslných prací, tak rekonstrukcí pomocí digitálních technologií, a mecenášů z celého světa,“ je přesvědčen.
Notre-Dame je podle něj „symbolem nejen dávno minulého středověku, ale také identity západní civilizace.“
Autorka je publicistka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
